Valentýnský blog: Rande na zámeckých schodech
Nevím už, jestli jsme chtěli někam vyrazit, nebo se jen sejít a projít se, nebo jestli jsme se nechtěli někam zašít a užívat si společných intimností. Dali jsme si obyčejné rande. Do telefonu – šlo tehdy jen o ty stabilně přidrátované ke zdi, protože mobily ještě nebyly – jsem své dívce vysvětlil, že se sejdeme na Hradčanech v místě, kde je brána s peroucími se sochami a kde je výhled od nízké zdi na Prahu. A kde končí zámecké schody. Udělal jsem ale chybu, protože jsem mluvil o Starých zámeckých schodech. Na Hradčanské náměstí ke zdi nad Kajetánské terasy vedou ale Nové zámecké schody neboli zkráceně, jak se dnes používá, Zámecké schody. A ty Staré zámecké jsou o půl kilometru vzdušnou čarou jinde.
V dohodnutý čas jsem dorazil na místo a čekal. Prvních patnáct minut jsem zůstával v klidu, holky přeci nechodí včas. Ale po půl hodině jsem začal být neklidný. Má dívka nedorazila. Po další čtvrthodině jsem hodně znervózněl. Že by mi dala košem? Dnes by to vše vyřešil jeden jediný telefonní hovor z mobilu na mobil, ale tenkrát se dalo telefonovat jen z budek a to zase jen na pevné telefony. Žádná taková budka v dohledu nebyla a já se bál odejít, protože bychom se nakonec mohli minout. Touhy mladých kluků jsou velké a tak jsem čekal a čekal. Namlouval jsem si, že se třeba moje dívka spletla a přijde o hodinu později. Když čekáte padesát minut, dalších deset navíc už vydržíte. Tak jsem se díval na Prahu a po okolí a vyhlížel ji v teoreticky předpokládaných směrech. A najednou mě to trklo.
Uvědomil jsem si, že ty schody, co jsou nedaleko, nejsou Staré zámecké schody, ale Nové a že tedy nejspíše moje holka na mě čeká úplně jinde. Jenže bylo krajně nepravděpodobné, že tam po hodině ještě bude. Přesto jsem se rozeběhl skrz brány Gigantů a Matyášovu, přes všechna hradní nádvoří a pod věží sv. Víta jsem se prosmýkl mezi zlatou bránou do katedrály a Plečnikovými býčími schody, pak okolo Starého královského paláce, baziliky sv. Jiří a finišoval Jiřskou ulicí skrz Černou bránu do míst, kde se Staré zámecké schody a ulice Na Opyši stýkají ve svém nejvyšším bodě. Nevím, za jak dlouho jsem těch asi 740 metrů uběhl (zde je trasa). Tehdy mě srdce jistě bušilo námahou a zároveň se svíralo obavou, že jsem něco důležitého svou hloupostí propásl. Jak jsem se ale blížil k cíli, dostavilo se veliké překvapení i úleva. Tam, na vyhlídce u nízké zubaté zdi nad Malou Kolovratskou zahradou, na mě přes hodinu moje dívka trpělivě čekala. Nejspíše i touhy mladých dívek jsou velké.
Pochopitelně jsme si hned nedorozumění začali vysvětlovat, ale v tu chvíli jsme byli rádi, že jsme se nakonec setkali. Už se nepamatuji, kam jsme šli potom. Tak si tu vzpomínku dotvářím po svém a vedu si jí za ruku někam na Petřín, kam zamilovaní odjakživa patří. Potom jsme se ještě mnoho měsíců špičkovali, čí to vlastně byla tenkrát chyba. Dnes to vezmu klidně celé na sebe, tu blbost jsem fakt udělal já. Dnes by se to pravděpodobně nestalo, poslal bych jí mapku mailem nebo jí dal souřadnice. (Prosím, přijď sem - 50°5'21.410"N, 14°23'55.448"E a ne abys mě čekala třeba tady - 50°5'30.219"N, 14°24'21.144"E). A pokud i nyní takové nedorozumění nastane, tak si dnešní mladí v nejhorším brnknou mobilem a je to vyřízené. Za třicet let budou vzpomínat na zcela jiné příhody a trapasy, třeba jak se omylem dovolali na cizí mobil a nakonec z toho byla svatba.
Studentské lásky jsou jako velmi hmotné hvězdy. Mohutně září, hřejí, žnou, ale rychle vyhoří. Byl to i náš osud s mou tehdejší dívkou. Po čtyřech společných letech jsme se opustili a ona se za několik let vdala a já o něco později oženil. Dnes už jen občas vzpomenu na to, co bylo opravdu pěkné. Naše dávné rande na staronových zámeckých schodech, kdy jsme si vzájemně stáli za to, na sebe přes jednu hodinu čekat, k mým hezkým vzpomínkám patří.
Pavel Míka
Jen náznakem - fotomatiné
„Pouhým náznakem“ je opravdu velice hezký námět pro fotografování. Jen mě mrzí, že jsem v hektičnu prázdninových měsíců nenašel dost prostoru, abych vytvořil na toto téma speciální kolekci fotek. Nevadí, i ve svém archivu najdu to, co lze pro dané téma použít.
Pavel Míka
Otevřený dopis Neilu Amstrongovi
Bylo mi devět let a trávil jsem prázdniny s rodiči u jedné české přehradní nádrže, když jednoho rána přišel můj otec a řekl: „Tak už tam chodí.“ To člověk vaší nohou poprvé vystoupil ze své zemské kolébky a dotkl se jiného vesmírného tělesa. Váš Orel přistál v Moři Klidu a vy jste spolu s přítelem a kolegou Buzzem Aldrinem strávili přes dvě hodiny procházkou v té velkolepé pustině za tónů symfonie Z nového světa od Antonína Dvořáka.
Pavel Míka
Fermiho hlučná samota - fotomatiné
„Příliš hlučná samota“ – to je zase tedy námět na fotomatiné - říkal jsem si. Koho to napadá a jak se to dá vlastně fotit? Pokud hrabalovsky, tak asi ve sběrných surovinách. Až mě se zeptá někdo na nějaký námět, navrhnu pro legraci Fermiho paradox. A jsem zvědav, jak se s tím kdo vypořádá. Pak jsem se zamyslel a řekl si, že vlastně Fermiho paradox se dá použít i pro právě zvolený námět příliš hlučné samoty. A že to zkusím. Asi se nesejdu s velkým pochopením. Asi nic nevyhraji. Ale to nevadí, nesoutěžím pro výhru. A tak tady máte mou vlastní nehrabalovskou představu opravdu hlučné a opravdu značné Fermiho samoty.
Pavel Míka
Já blikám, ty blikáš, on nebliká
Již několik let pozoruji, jak se na našich silnicích zvětšuje nešvar nepoužívání směrových světel. Počet neblikajících aut je dnes takový, že se již nemůže jednat jen o sporadické zapomnění. Spíše mám dojem, že mnohdy jde o cílené jednání borců, kteří se nesnižují k něčemu tak pokořujícímu, jako je správné používání směrovek.
Pavel Míka
Rudolfovou štolou skrz naskrz
Fotoblog s komentářem o průchodu dodnes fungující technickou památkou z konce 16. století. A to rozhodně nikoliv suchou nohou. Právě dnes uplynulo 419 let od úplného proražení tohoto jedinečného, ale zároveň skrytého a nepřístupného hornického díla. Vy se do něj můžete podívat alespoň zprostředkovaně v tomto fotoblogu.
Další články autora |
Tři roky vězení. Soud Ferimu potvrdil trest za znásilnění, odvolání zamítl
Městský soud v Praze potvrdil tříletý trest bývalému poslanci Dominiku Ferimu. Za znásilnění a...
Studentky rozrušila přednáška psycholožky, tři dívky skončily v nemocnici
Na kutnohorské střední škole zasahovali záchranáři kvůli skupině rozrušených studentek. Dívky...
Takhle se mě dotýkal jen gynekolog. Fanynky PSG si stěžují na obtěžování
Mnoho žen si po úterním fotbalovém utkání mezi PSG a Barcelonou postěžovalo na obtěžování ze strany...
Školu neznaly, myly se v potoce. Živořící děti v Hluboké vysvobodili až strážníci
Otřesný případ odhalili strážníci z Hluboké nad Vltavou na Českobudějovicku. Při jedné z kontrol...
Prezident Petr Pavel se zranil v obličeji při střelbě ve zbrojovce
Prezident Petr Pavel se při střelbě na střelnici v uherskobrodské České zbrojovce, kam zavítal...
USA mění systém pomoci Ukrajině: už ne sklad, ale zbraně přímo ze zbrojovek
USA chystají dosud největší balík vojenské pomoci Ukrajině v přepočtu za více než 140 miliard...
VIDEO: Kdo nejlíp vříská? Soutěž v imitaci racků vyhrál malý chlapec
Devítiletý Cooper Wallace z britského Chesterfieldu v neděli vyhrál čtvrté mistrovství Evropy v...
Ukrajinci se snaží před bojem utéct do Rumunska, v řece mnozí najdou smrt
Tisíce Ukrajinců se od počátku ruské invaze pokusily překonat řeku Tisu na hranici s Rumunskem ve...
Mohly by hlídat tisíce dětí. Většině z dětských skupin ale stát nedá peníze
Premium Míst pro děti ve školkách je zoufalý nedostatek. Státu se pro letošek přihlásilo 180 lidí z...
Nespí vaše dítě? Přečtěte si, jak nespavost vyřešit
Nespavost a problémy se spánkem se v různé míře objevují až u 30 % dětí. Mohou se projevovat častým buzením, problémy s usínáním, brzkým vstáváním...
- Počet článků 40
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 2841x