Bleděmodrá tečka (Pale Blue Dot)

14. 02. 2012 8:37:28
Před 22 lety, na svatého Valentina 14. února 1990, se na žádost amerického astronoma Carla Sagana otočily kamery sondy Voyager 1 k místu, odkud se před dalšími více než dvanácti lety vydala na svou dlouhou a nekonečnou cestu bez návratu. Do 6. června toho roku sonda poslala okolo šedesáti fotografii s pohledem směřující ke Slunci a Zemi. Jednou z nich je slavná fotografie s příznačným názvem Bleděmodrá tečka.

Bleděmodrá tečka patří mezi historické přelomové fotografie. Přes možné nedostatky v kompozici a po technické stránce má v sobě přemíru toho, čemu se dá říkat epes grades, nebo eňo ňuňo. U fotografie to může být příslovečné dobré světlo, nebo vystižení okamžiku, či neopakovatelné historické události. U Bleděmodré tečky to je bezesporu místo umístění objektivu. Žádný fotograf se totiž nedostal a ještě hodně dlouho nedostane do vzdálenosti čtyřicet krát větší, než je vzdálenost naší Země od Slunce. Právě ze vzdálenosti přes čtyřicet astronomických jednotek, kde se v únoru 1990 sonda Voyager 1 nacházela, pochází tento pohled na náš domov. Dnes, po dalších dvaceti dvou letech, je sonda již třikrát dál a Země z této vzdálenosti je již pod rozlišovací schopností jejích fotoaparátů.

Pohled na naší mateřskou planetu z míst za oběžnou dráhou trpasličí planety Pluta nás emotivně utvrdí v tom, co rozumem už víme. Jsme jen nepatrnou malou částečkou, prachem, puntíkem, který zabírá jen malinký bod vznášející se v totální pustině. Ostatně lépe to vyjádřil právě duchovní otec této fotografie, americký astronom Carl Sagan ve svém zamyšlení. Podívejte se na něj, poznáte tak trochu jiný rozměr našeho světa.

Sondy Voyager 1 a Voyager 2 byly vypuštěny v srpnu a v září 1977 s cílem doletět k velkým planetám Sluneční soustavy, což bylo u obou sond splněno. Sonda Voyager 1 se po průletech okolo Jupitera a Saturnu začala vzdalovat ze Sluneční soustavy a je dnes nejvzdálenějším lidským výtvorem (v době psaní tohoto příspěvku je Voyager 1 vzdálen přes 120 astronomických jednotek, Voyager 2 pak přes 98 astronomických jednotek. Polohu je možné kontrolovat zde). Přesto stále komunikuje a některé přístroje fungují. Signálu ovšem trvá přes 16 hodin, než tuto vzdálenost překlene. Zajímavostí je, že sonda nese speciální „gramofonovou“ desku jako poselství pro mimozemskou civilizaci. Jsou na ní údaje o naší soustavě, fotografie a zvukové nahrávky. Také pozdravy v mnoha jazycích, češtinu nevyjímaje. Předchůdcem této desky byla známá plaketa na prvních sondách Pioneer 10 a Pioneer 11, které jako první opustily Sluneční soustavu. Přesto dnes nejsou tak vzdálené, jako Voyager 1.

Na druhou stranu je nutné si uvědomit, že přes tuto rekordní vzdálenost, kterou sonda Voyager 1 uletěla za 35 let, je stále ještě na prahu našeho vlastního domova. K překlenutí prostoru mezi Sluncem a nejbližší hvězdou Proximou Centauri (4.22 světelného roku) by teoreticky potřebovala přes 78 tisíc let. Sonda ale míří k hvězdě Sírius, kterou má minout ve vzdálenosti 4,3 světelného roku za 296 tisíc let. A šance, že si gramofonovou desku někdo někdy přehraje, jsou prakticky nulové.

Carl Sagan (1943 – 1996) – americký astronom a popularizátor astronomie. Autor mnoha knih a článků, mimo jiného i románu Kontakt, který byl také zfilmován. Podporoval program SETI (hledání mimozemských civilizací) a zabýval se vědeckou i pedagogickou činností. Spolupracoval na tvorbě plakety pro sondy Pioneer i desky pro sondy Voyager. Bohužel po těžké nemoci zemřel ve věku 62 let. Jedna z posledních knih se jmenuje právě Pale Blue Point, tedy Bleděmodrá tečka. (Celý životopis Carla Sagana najdete zde).

Pro úplnost je nutno dodat, že mnohem později se také sondě Cassini, která obíhá planetu Saturn s jeho prstenci a systémem měsíců, podařilo vyfotit úžasnou fotografii, na které je planeta Země. Sonda Cassini je sice mnohem blíž Zemi, než Voyager 1 v době fotografování bleděmodré tečky, ale Cassini se povedlo vyfotit Zemi mezi prstenci Saturnu, za kterým bylo právě schované Slunce. Šlo tedy o zatmění Slunce Saturnem. Prstence zapracovaly jako obrovská odrazná deska a tak i půlnoční strana Saturnu není úplně tmavá a fotografie je kromě vědeckého přínosu také krásná. I z této „menší“ vzdálenosti Země působí jen jako malá tečka. Tato fotka je také často publikována a najdete jí třeba zde.

Autor: Pavel Míka | úterý 14.2.2012 8:37 | karma článku: 23.23 | přečteno: 3367x

Další články blogera

Tato rubrika neobsahuje žádné články...

Další články z rubriky Věda

Dana Tenzler

Barvy v kuchyni (3) - přírodní červená

Blíží se Velikonoce. Napadlo vás někdy, čím se vlastně barví velikonoční vajíčka? Jakými přírodními nebo umělými barvivy se dá jídlo barvit dnes a jak tomu bylo v minulosti? (délka blogu 3 min.)

28.3.2024 v 8:00 | Karma článku: 10.90 | Přečteno: 103 | Diskuse

Zdenek Slanina

Problém co začal už Arrhenius: Kysličník uhličitý a doba ledová - a teď i sopečné aktivity

Už S. Arrhenius řešil vztah obsahu CO2 v atmosféře i k době ledové. Tehdy hlavně ukázal, že jeho navyšování v atmosféře povede k nárůstu její teploty. Nyní výzkumy z univerzity v Sydney ukazují na roli sopek v nástupu ochlazování.

26.3.2024 v 5:22 | Karma článku: 23.61 | Přečteno: 508 |

Martin Tuma

Berte Viagru, dokud si na to vzpomenete

Rozsáhlá studie odhalila významné snížení výskytu Alzheimerovi nemoci u pravidelkných uživatelů Viagry

25.3.2024 v 14:17 | Karma článku: 13.60 | Přečteno: 303 | Diskuse

Dana Tenzler

Barvy v kuchyni (2) - průmyslová žlutá

Blíží se Velikonoce. Napadlo vás někdy, čím se vlastně barví velikonoční vajíčka? Jakými přírodními nebo umělými barvivy se dá jídlo barvit dnes a jak tomu bylo v minulosti? (délka blogu 3 min.)

25.3.2024 v 8:00 | Karma článku: 14.42 | Přečteno: 187 | Diskuse

Dana Tenzler

Barvy v kuchyni (1) - přírodní žlutá

Blíží se Velikonoce. Napadlo vás někdy, čím se vlastně barví velikonoční vajíčka? Jakými přírodními barvivy se dá jídlo barvit dnes a jak tomu bylo v minulosti? První díl seriálu o barvách.

21.3.2024 v 8:00 | Karma článku: 18.10 | Přečteno: 288 | Diskuse
Počet článků 40 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 2573
Dívám se na tento svět již přes pět desítek let a stále mnohému nerozumím. Bojím se, že už to tak zůstane – a mnohdy díkybohu. Zajímá mě leccos, co se děje v mém nejbližším okolí, tedy v kouli veliké třináct miliard světelných let.

Rána pro britskou monarchii. Princezna Kate má rakovinu, chodí na chemoterapii

Britská princezna z Walesu Kate (42) se léčí s rakovinou. Oznámila to sama ve videu na sociálních sítích poté, co se...

Smoljak nechtěl Sobotu v Jáchymovi. Zničil jsi nám film, řekl mu

Příběh naivního vesnického mladíka Františka, který získá v Praze díky kondiciogramu nejen pracovní místo, ale i...

Rejžo, jdu do naha! Balzerová vzpomínala na nahou scénu v Zlatých úhořích

Eliška Balzerová (74) v 7 pádech Honzy Dědka přiznala, že dodnes neví, ve který den se narodila. Kromě toho, že...

Pliveme vám do piva. Centrum Málagy zaplavily nenávistné vzkazy turistům

Mezi turisticky oblíbené destinace se dlouhá léta řadí i španělská Málaga. Přístavní město na jihu země láká na...

Kam pro filmy bez Ulož.to? Přinášíme další várku streamovacích služeb do TV

S vhodnou aplikací na vás mohou v televizoru na stisk tlačítka čekat tisíce filmů, seriálů nebo divadelních...