Otevřený dopis Vincentu van Goghovi
Ten obraz dnes visí v Národní galerii v Praze a je znám pod několika názvy. Někdy jako Zelená pšenice, nebo Zelené žito, či Zelené pšeničné pole s cypřišem. Dnes se dává přednost neutrálnímu názvu Zelené obilí. Asi už jen ty víš, co tehdy na tom poli rostlo. Ale ono je to vlastně jedno, budeme mu říkat Zelené obilí. Někde jsem četl, že v tom obraze je klid a mír a tak si myslím, že jsi v té chvíli, kdy obraz vnikal, prožíval klidnější dobu v období své stupňující se nemoci. Možná tě potěší, jak tento tvůj obraz ovlivnil jednoho kluka.
V českých zemích je Zelené obilí tvůj jediný obraz, který v Národní galerii visí od dvacátých let minulého století. Proto se také často u nás objevuje i jeho reprodukce, které zdobí řadu míst. A právě na jednu reprodukci tohoto obrazu jsem se díval před mnoha lety ve školní lavici někdy v době šesté nebo sedmé třídy. Netušil jsem, že jsi byl autorem a asi by mi tehdy tvé jméno nic neřeklo. Byl jsem normální kluk a tak jsem ani nevěděl, že ten obraz vznikl sedmdesát let před mým narozením. Školní rok se vlekl, po zimě přišlo jaro a já se začal těšit na letní prázdniny. Obraz krajiny s kupovitými letními mraky a žlutým domem byl takovým příslibem léta a branou do prázdnin. Představoval jsem si, že v tom domě jsem na prázdninách, že běhám po tom poli. Netušil jsem, že to není naše česká krajina. Líbil se mi i ten topol, co tam rostl, podobný tomu topolu v našem městském parku, kde jsem jezdil na kole. Později jsem se stal zahradníkem a pochopil jsem, že ten tvůj topol je vlastně cypřiš a ten můj topol v našem parku je sloupovitá forma dubu letního. Pro třináctiletého kluka ale byly všechny sloupovité stromy topoly. S blížícím se koncem školního roku jsem úpěnlivěji a urputněji hleděl na tvůj obraz, s přáním do něj vstoupit a utéct z reality do letního volna a klidu. Nakonec jsem se dočkal i v té realitě a jednoho dne jsem vyběhl ze třídy naposledy, nechaje již nepovšimnutý obraz za svými zády. Také prázdniny utekly, a když začal další školní rok, byl jsem již v jiné třídě a na obraz jsem dávno zapomněl.
Ten se ale několika měsíčním sledováním zákonitě zapsal do mého podvědomí. Když jsem se s ním už jako dospělý po letech setkal – jednalo se o poštovní známku s názvem Zelené obilí – vzpomněl jsem si na svá školní léta. Potom jsem už zjistil, že autorem jsi byl ty, milý Vincente, a že jsi jej maloval v době, kdy ses léčil v Saint-Rémy. Do konce tvého života chyběly již měsíce a týdny, ale v okamžiku relativního klidu jsi zde namaloval nádherné obrazy a krajiny s poli a cypřiši. A tvé hvězdné nebe z jiného obrazu je to, co mě a další uvádí v úžas. Zelené obilí patří možná k méně dramatickým obrazům, ale právě pohoda a klid mě učarovali už jako kluka. O mnoho let později jsem si sám nadělil zvláštní dárek ke svým čtyřicátým pátým narozeninám. Tehdy byla muzejní noc, kdy jsou pražská muzea a galerie zadarmo otevřená i v nočních hodinách. A tehdy jsem těsně před půlnocí stál v Národní galerii před tvým obrazem Zelené obilí. Pak začal nový den, s ním moje narozeniny a já se v té chvíli opět stal tím třináctiletým klukem, který se díval na originál obrazu s touhou do něj vstoupit. Oslavy a dárky mě ten den ještě čekaly, ale tohle byl na dlouhé roky dopředu - a vlastně dodnes zůstal - můj nejlepší narozeninový zážitek.
Jednu reprodukci Zeleného obilí dnes vlastním a visí v mé kanceláři. Tak se zase často a pravidelně na ní dívám. S nostalgií, kdy vzpomínám na své vlastní školní léta. A to jsem ti, Vincente, chtěl napsat, protože možná tě potěší, že i po více než sto letech po své smrti, rozdává té umění radost, naději, touhu a pokoj. Nejspíš tedy to, čeho ty sám jsi na sklonku svého života příliš neměl.
Pavel Míka
Jen náznakem - fotomatiné
„Pouhým náznakem“ je opravdu velice hezký námět pro fotografování. Jen mě mrzí, že jsem v hektičnu prázdninových měsíců nenašel dost prostoru, abych vytvořil na toto téma speciální kolekci fotek. Nevadí, i ve svém archivu najdu to, co lze pro dané téma použít.
Pavel Míka
Otevřený dopis Neilu Amstrongovi
Bylo mi devět let a trávil jsem prázdniny s rodiči u jedné české přehradní nádrže, když jednoho rána přišel můj otec a řekl: „Tak už tam chodí.“ To člověk vaší nohou poprvé vystoupil ze své zemské kolébky a dotkl se jiného vesmírného tělesa. Váš Orel přistál v Moři Klidu a vy jste spolu s přítelem a kolegou Buzzem Aldrinem strávili přes dvě hodiny procházkou v té velkolepé pustině za tónů symfonie Z nového světa od Antonína Dvořáka.
Pavel Míka
Fermiho hlučná samota - fotomatiné
„Příliš hlučná samota“ – to je zase tedy námět na fotomatiné - říkal jsem si. Koho to napadá a jak se to dá vlastně fotit? Pokud hrabalovsky, tak asi ve sběrných surovinách. Až mě se zeptá někdo na nějaký námět, navrhnu pro legraci Fermiho paradox. A jsem zvědav, jak se s tím kdo vypořádá. Pak jsem se zamyslel a řekl si, že vlastně Fermiho paradox se dá použít i pro právě zvolený námět příliš hlučné samoty. A že to zkusím. Asi se nesejdu s velkým pochopením. Asi nic nevyhraji. Ale to nevadí, nesoutěžím pro výhru. A tak tady máte mou vlastní nehrabalovskou představu opravdu hlučné a opravdu značné Fermiho samoty.
Pavel Míka
Já blikám, ty blikáš, on nebliká
Již několik let pozoruji, jak se na našich silnicích zvětšuje nešvar nepoužívání směrových světel. Počet neblikajících aut je dnes takový, že se již nemůže jednat jen o sporadické zapomnění. Spíše mám dojem, že mnohdy jde o cílené jednání borců, kteří se nesnižují k něčemu tak pokořujícímu, jako je správné používání směrovek.
Pavel Míka
Rudolfovou štolou skrz naskrz
Fotoblog s komentářem o průchodu dodnes fungující technickou památkou z konce 16. století. A to rozhodně nikoliv suchou nohou. Právě dnes uplynulo 419 let od úplného proražení tohoto jedinečného, ale zároveň skrytého a nepřístupného hornického díla. Vy se do něj můžete podívat alespoň zprostředkovaně v tomto fotoblogu.
Další články autora |
Tři roky vězení. Soud Ferimu potvrdil trest za znásilnění, odvolání zamítl
Městský soud v Praze potvrdil tříletý trest bývalému poslanci Dominiku Ferimu. Za znásilnění a...
Studentky rozrušila přednáška psycholožky, tři dívky skončily v nemocnici
Na kutnohorské střední škole zasahovali záchranáři kvůli skupině rozrušených studentek. Dívky...
Takhle se mě dotýkal jen gynekolog. Fanynky PSG si stěžují na obtěžování
Mnoho žen si po úterním fotbalovém utkání mezi PSG a Barcelonou postěžovalo na obtěžování ze strany...
Školu neznaly, myly se v potoce. Živořící děti v Hluboké vysvobodili až strážníci
Otřesný případ odhalili strážníci z Hluboké nad Vltavou na Českobudějovicku. Při jedné z kontrol...
Prezident Petr Pavel se zranil v obličeji při střelbě ve zbrojovce
Prezident Petr Pavel se při střelbě na střelnici v uherskobrodské České zbrojovce, kam zavítal...
NATO by Rusy porazilo, Putin má jedinou naději, řekl polský ministr zahraničí
Rusko by se mělo bát Severoatlantické aliance, protože ho v případě střetu s ní čeká „nevyhnutelná...
Emisní povolenky, jak jsou nastaveny, zadupou náš průmysl do země, řekl Bžoch
Tématu Green Dealu a jeho možné revize, se věnovali kandidáti pro volby do Evropského parlamentu v...
Největší hrozbou je ruský imperialismus, řekl Lipavský v Budapešti
Český ministr Jan Lipavský na setkání se svým maďarským protějškem Péterem Szijjártóem uvedl, že...
Danko dostal za nabouraný semafor pokutu a zákaz řízení. A šel zametat
Předseda Slovenské národní strany (SNS) Andrej Danko oznámil, že dostal pokutu 900 eur (zhruba 22...
Samoživitelka skončila v nemocnici a čtvrt roku nemohla pracovat
Téměř deset miliard korun – tolik jen za loňský rok poslaly pojišťovny lidem za úrazy, závažná onemocnění či úmrtí. Životní pojištění pomohlo za...
- Počet článků 40
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 2841x