Otevřený dopis Borisu Rösnerovi
Poprvé jsem vás uviděl na prknech divadla ABC - to již patřilo do Městských divadel pražských. V té době mě bylo nějakých osmnáct, devatenáct let, tedy koncem sedmdesátých let minulého století a vy jste hrál v nějaké ztřeštěné komedii s písničkami a s mnoha dvousmyslnými a často i jednosmyslnými sexuálními narážkami. Kdo si tu dobu normalizace pamatuje, tak ví, že sex a vše co s ním souviselo, bylo tabu a tak ta hra byla velice působivá, především pak pro mladého kluka, kterým jsem tehdy byl. Pokoušel jsem zpětně najít název této hry, ale nepodařilo se mi to. Nejspíše nepatřila do toho nejlepšího, co se v divadle ABC a ve vašem repertoáru objevilo. Moc dobře si ale pamatuji, jak vy osobně jste exceloval v hlavní roli a já si již po tomto představení říkal, proč tento herec není více vidět v televizi a ve filmu. Tehdy jste ještě nebyl tak populární, ale v následujících letech se situace začala obracet a vy jste se začal objevovat na plátnech kin a na obrazovce televize. Zpočátku jste ale hrál většinou samé nesympatické a negativní typy postav.
Mnoho lidí, kteří vás neznali z divadla, vás proto zpočátku nemělo rádo, protože negativnost hraných postav dopadala i na vaší skutečnou hlavu. Já si ovšem pamatoval naše první setkání v divadelní hře a tak jsem všem vždy tvrdil, že jste výborný herec, který jen dobře hraje své role. Ani nevíte, jakou radost jsem měl, když jste mě během dalších let nezklamal a stal jste se opravdu hercem první velikosti. Vím, že divadlo bylo to hlavní ve vašem životě a film pro vás byl možná jen takový vedlejšák. Přesto jsou to paradoxně právě filmy a televizní záznamy, ve kterých vás můžeme opakovaně uvidět. Na divadelní prkna už bohužel vkročit nemůžete. Měl jsem ještě to štěstí, že jsem vás viděl v Národním divadle jako De Guiche ve hře Cyrano z Bereracu. Ale to už byla labutí píseň, ačkoliv jsem to v té chvíli netušil.
Tak vám chci poděkovat za tu první divadelní hru a za všechny další role, které jste tak dobře sehrál. Za koníka Hopa, za Salieriho, za Harpagona, kterého jsem ve vašem podání ke své škodě bohužel neviděl. A ještě vám musím říci, že i dnes mám svého dalšího výborného divadelního herce, který na prknech znamenající svět exceluje a pokud dostane televizní či filmovou roli, jde o štěk a většinou opět nesympatickou, či nemastnou a neslanou postavu. Tak čekám, jestli se bude vaše úspěšná herecká historie opakovat i u něho.
Boris Rösner (*25.1.1951 v Opavě – +31.5.2006 v Kladně) byl český herec vynikající především v divadelních rolích – např. Arbenina v „Maškarádě“, Salieriho v „Amadeovi, Puka ve „Snu noci svatojánské“, Edmunda v „Králi Learovi“, Mefista ve „Faustovi“, Harpagona v „Lakomci. Za tuto roli mu byla udělena v roce 2004 cena Thalie a cena Alfréda Radoka. Filmové umění, které ho vidělo jako stvořitele vedlejších záporných postav, ho využívalo od poloviny 70. let opravdu výjimečně. Často hrál jen epizodní postavy. Více hereckých příležitostí mu přinesla televize se svými inscenacemi. Jeho hlas se také uplatnil při přednesu, v rozhlase a především v dabingu (např. Salierii ve Formanově Amadeovi, či koník Hop ve Včelce Máje).
Ke konci života bojoval Boris Rösner se zákeřnou rakovinou, které nakonec nečekaně podlehl v kladenské nemocnici 31. května 2006 ve věku pouhých padesáti pěti let.
Můžete si přečíst i moje dříve napsané otevřené dopisy.
Pavel Míka
Jen náznakem - fotomatiné
„Pouhým náznakem“ je opravdu velice hezký námět pro fotografování. Jen mě mrzí, že jsem v hektičnu prázdninových měsíců nenašel dost prostoru, abych vytvořil na toto téma speciální kolekci fotek. Nevadí, i ve svém archivu najdu to, co lze pro dané téma použít.
Pavel Míka
Otevřený dopis Neilu Amstrongovi
Bylo mi devět let a trávil jsem prázdniny s rodiči u jedné české přehradní nádrže, když jednoho rána přišel můj otec a řekl: „Tak už tam chodí.“ To člověk vaší nohou poprvé vystoupil ze své zemské kolébky a dotkl se jiného vesmírného tělesa. Váš Orel přistál v Moři Klidu a vy jste spolu s přítelem a kolegou Buzzem Aldrinem strávili přes dvě hodiny procházkou v té velkolepé pustině za tónů symfonie Z nového světa od Antonína Dvořáka.
Pavel Míka
Fermiho hlučná samota - fotomatiné
„Příliš hlučná samota“ – to je zase tedy námět na fotomatiné - říkal jsem si. Koho to napadá a jak se to dá vlastně fotit? Pokud hrabalovsky, tak asi ve sběrných surovinách. Až mě se zeptá někdo na nějaký námět, navrhnu pro legraci Fermiho paradox. A jsem zvědav, jak se s tím kdo vypořádá. Pak jsem se zamyslel a řekl si, že vlastně Fermiho paradox se dá použít i pro právě zvolený námět příliš hlučné samoty. A že to zkusím. Asi se nesejdu s velkým pochopením. Asi nic nevyhraji. Ale to nevadí, nesoutěžím pro výhru. A tak tady máte mou vlastní nehrabalovskou představu opravdu hlučné a opravdu značné Fermiho samoty.
Pavel Míka
Já blikám, ty blikáš, on nebliká
Již několik let pozoruji, jak se na našich silnicích zvětšuje nešvar nepoužívání směrových světel. Počet neblikajících aut je dnes takový, že se již nemůže jednat jen o sporadické zapomnění. Spíše mám dojem, že mnohdy jde o cílené jednání borců, kteří se nesnižují k něčemu tak pokořujícímu, jako je správné používání směrovek.
Pavel Míka
Rudolfovou štolou skrz naskrz
Fotoblog s komentářem o průchodu dodnes fungující technickou památkou z konce 16. století. A to rozhodně nikoliv suchou nohou. Právě dnes uplynulo 419 let od úplného proražení tohoto jedinečného, ale zároveň skrytého a nepřístupného hornického díla. Vy se do něj můžete podívat alespoň zprostředkovaně v tomto fotoblogu.
Další články autora |
Tři roky vězení. Soud Ferimu potvrdil trest za znásilnění, odvolání zamítl
Městský soud v Praze potvrdil tříletý trest bývalému poslanci Dominiku Ferimu. Za znásilnění a...
Moderní lichváři připravují o bydlení dlužníky i jejich příbuzné. Trik je snadný
Premium Potřebujete rychle peníze, pár set tisíc korun a ta nabídka zní lákavě: do 24 hodin máte peníze na...
Takhle se mě dotýkal jen gynekolog. Fanynky PSG si stěžují na obtěžování
Mnoho žen si po úterním fotbalovém utkání mezi PSG a Barcelonou postěžovalo na obtěžování ze strany...
Školu neznaly, myly se v potoce. Živořící děti v Hluboké vysvobodili až strážníci
Otřesný případ odhalili strážníci z Hluboké nad Vltavou na Českobudějovicku. Při jedné z kontrol...
Prezident Petr Pavel se zranil v obličeji při střelbě ve zbrojovce
Prezident Petr Pavel se při střelbě na střelnici v uherskobrodské České zbrojovce, kam zavítal...
KOMENTÁŘ: Kdo zabil penzijní reformu? Svůj díl nesou vláda i opozice
Premium Ani po dvaceti letech diskusí se nedočkáme konsenzuálně přijaté reformy penzí, ale jen...
Seniorka při vystupování spadla pod tramvaj a zemřela, policie stíhá řidiče
Obviněním řidiče tramvaje z usmrcení z nedbalosti skončilo po více než půl roce vyšetřování loňské...
Podezřelé nákupy zbraní se mají hlásit už od července, schvaluje vláda
Prodejci mají mít už od července povinnost hlásit podezřelé nákupy zbraní. Počítá s tím novela...
Spolužáka kopali i bili pěstmi, za surové napadení dostali mladiství podmínku
Okresní soud v Děčíně rozhodl o podmíněných trestech pro dva mladistvé, kteří loni v září brutálně...
- Počet článků 40
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 2841x