Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Kurz negativního myšlení od iDnes

2. 06. 2012 23:47:43
Patřil jsem mezi množinu z šesti kilometrů blogerů – je nás prý tolik, že bychom utvořili řadu takto dlouhou – kteří se první červnový večer mohli zúčastnit představení ve Švandově divadle, kam nás blog.iDnes pozval k pětiletému výročí od svého vzniku.

Především se sluší poděkovat za toto pozvání a popřát k narozeninám hodně dalších pracovních úspěchů. Myslím to opravdu upřímně, upřímněji jsem to myslel už jen v jednom jediném případě, když jsem si lehal na operační stůl a přál jsem hodně pracovních úspěchů lékařům, kteří mě měli za malou chvíli řezat. A přeji blogu i nám blogerům, abychom mohli dále do tohoto prostoru přispívat všemi těmi možnými a někdy třeba i nemožnými blogy.

Již několik dní předtím jsem přemýšlel, jestli divadelní hra s názvem „Kurz negativního myšlení“ byla vybrána úmyslně, nebo je to dílo náhody. Ptal jsem se sám sebe, jestli nám tímto výběrem iDnes nechce naznačit, že naše blogy jsou moc optimistické, moc pozitivní a že by bylo dobré trochu ubrat. Osobně si nemyslím, že tomu tak je, protože jen výběr některých často se opakujících jmen v příspěvcích jednotlivých autorů se s pozitivitou příliš neslučuje. Jsem na blogu jen deset procent jeho existence, ale vím, že se v počátku často objevovala jména Paroubek, Topolánek, později Nečas, Kalousek, Bárta, Kočí, v současnosti Ráth a jistě by se našla spousta dalších jmen. Zajímavostí je, že Švandovo divadlo má i další, stejně blogersky inspirující názvy her – třeba „Dioptrie růžových brýlí“ nebo „Zpověď masochisty“. Ale byl to nakonec „Kurz negativního myšlení“, který byl zvolen.

Vlastní hru hodnotit nechci, v podstatě jí ještě zpracovávám. Přestože jsme se v jejím průběhu dost nasmáli, pojednávala o dost vážném tématu. Byla to taková sranda o vážných, mnohdy mrazivých osudech a vztazích. Musím se přiznat, že jsem byl rád, když ti herci, kteří celou dobu hry pojížděli na jevišti na invalidních vozících, na děkovačku přišli po vlastních nohách. Bylo by asi zajímavé, jak by hlavní postavu ztvárnil Jan Potměšil, který mimochodem k této hře byl přizván jako poradce právě pro tři postavy vozíčkářů. Michal Dlouhý se mi v ní také líbil, jen jsem v jeho hlase často slyšel jeho bohužel již zemřelého bratra Vladimíra. Pokud autor Bård Breien chtěl touto svou hrou říci, že se na svět nedá dívat jen přes „dioptrie růžových brýlí“, tak s ním plně souhlasím. Pozitivní myšlení přehnané do absurdity je v podstatě negativní.

Budu se opakovat, ale ještě jednou děkuji za hezký večer, který byl zakončen rautem a cestou domů i návštěvou jednoho kostela v rámci akce Noc kostelů a doufám, že při oslavách deseti let od založení blogů na iDnes budu patřit do množiny té sto čtyřiceti pěti kilometrů dlouhé řady blogerů, kteří se opět budou moci účastnit nějaké podobné oslavy.

Na úplný závěr si dovolím jeden vlastní bonmot, který by se do nějakého kurzu negativního myšlení hodil docela dobře:

„Měla Brigitte Bardotová pravdu, když říkala, že se jednou všichni sejdeme ve stejné posteli? Měla, ale zapomněla dodat, že ta postel bude mít dřevěné víko.“

Autor: Pavel Míka | sobota 2.6.2012 23:47 | karma článku: 24.66 | přečteno: 8951x

Další články blogera

Tato rubrika neobsahuje žádné články...

Další články z rubriky Ostatní

Petr Omelka

Burgundské cizoložnice a jeden prokletý královský rod

V dějinách národů někdy nacházíme příběhy, které si nic nezadají s hollywodskými trháky, kde sex a násilí jdou ruku v ruce. Rozdíl je jen v tom, že tyto se skutečně staly.

26.7.2017 v 9:38 | Karma článku: 10.84 | Přečteno: 253 | Diskuse

Zuzana Zajícová

Někdy je pan Zajíc na zabití

...ale tentokrát ne. Tentokrát ho musím pochválit. Když jsme započali rekonstruovat náš baráček skoro nejstarší ve vsi, netušili jsme, co to bude za šichtu. Ještě dnes, po letech, není dílo dokončeno

26.7.2017 v 9:15 | Karma článku: 9.62 | Přečteno: 179 | Diskuse

Libuse Palkova

Tak trochu necudné rozjímání o Bohu

Bůh je jenom jeden - tedy alespoň pro monoteisty. To že pro něj mají odlišná pojmenování, není až tak podstatné...Horší je, že se kvůli němu pořád hádaj a řežou, a často to odskáčou nevinný...

26.7.2017 v 8:58 | Karma článku: 5.46 | Přečteno: 109 | Diskuse

Helena Vlachová

Co komunisté skrývali

Každá totalita je pro člověka špatná. Ať jde o nacismus, nebo o komunismus, žádná z nich nepřináší nic pěkného

26.7.2017 v 6:08 | Karma článku: 16.29 | Přečteno: 717 | Diskuse

Milan Radek

Krev není voda, a gay adopce to nezmění

Chápu 4% populaci když mají své děti, musí mít na ně právo jako každý jiný i v případě rozvodu. Ale adopce cizích dětí je jiné kafe. Ne adopce v nutnosti - sirotkovi je lépe u homo strýčka než v sirotčinci, ať už to dnes nazývají

25.7.2017 v 23:48 | Karma článku: 31.42 | Přečteno: 757 | Diskuse
Počet článků 48 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 2101
Dívám se na tento svět již přes pět desítek let a stále mnohému nerozumím. Bojím se, že už to tak zůstane – a mnohdy díkybohu. Zajímá mě leccos, co se děje v mém nejbližším okolí, tedy v kouli veliké třináct miliard světelných let.

Seznam rubrik

Oblíbené blogy

Oblíbené stránky

Napište mi

Vzkaz autorovi


Zbývá 1000 znaků.


Toto opatření slouží jako ochrana proti webovým robotům.
Při zapnutém javaskriptu se pole vyplní automaticky.


více


Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.