Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Den, kdy se Venuše líbá se Sluncem

5. 06. 2012 2:45:40
Ve středu 6.6.2012 nad většinou Evropy nevyjde normální Slunce. Pokud se na něj podíváte pozorně, možná uvidíte černý bod. V dalekohledu pak černé kolečko. To planeta Venuše bude právě přecházet přes sluneční kotouč. Tento úkaz je poměrně vzácný a právě tuto středu máme poslední možnost uvidět jej na vlastní oči. Příště se již budou dívat jiní lidé. Bude to v roce 2117.

prechod_venuse_david_cortner.jpg

Přechody Venuše přes kotouč Slunce se opakují v zajímavém rytmu. Mezi relativně krátkým obdobím dvojice přechodů nastává odmlka delší než sto let. V epoše od 16. do 31. století se přechody střídají v rytmu 8 let, 121,5 let, 8 let a 105,5 let. Celá perioda je pak 243 let dlouhá. Protože je jen přibližná, nastane ve 4. tisíciletí v tomto rytmu malá změna, perioda 243 let ale bude zachována. Poslední přechod Venuše nastal v roce 2004, takže ten letošní je druhý z dvojice po sobě jdoucích přechodů. Další nastane za 105,5 roku, tedy prosinci roku 2117 a po osmi letech v roce 2125 druhý z této dvojice.

venus-transit-art-120502-hp2.jpg

O přechodu Venuše se dozvíte spousty informací především na Internetu a některé odkazy najdete na konci tohoto článku. Chtěl bych ale upozornit na český astronomický časopis Astropis, který se ve svém posledním speciálu výhradně věnuje Venuši a podstatnou část pak samotnému transferu Venuše přes Slunce. V článku pana Jaroslava Soumara o historii tohoto úkazu se dozvíte, že od vynálezu dalekohledu v roce 1609 jsme prozatím viděli jen sedm přechodů Venuše a to letošní (které se brzy stane také minulostí) bude osmé. Úkaz je tedy mnohem vzácnější, než úplná zatmění Slunce, kde stačí jen cestovat po povrchu planety a vždy někde nějaké v relativně krátké době nastane. Přechody Venuše měly velký vědecký význam, protože se pomocí nich určovala přesná vzdálenost Země od Slunce. Teprve až poslední přechod v roce 2004 tento význam ztratil, protože měření sluneční paralaxy je již založeno na jiných, daleko přesnějších metodách. Proto se v minulosti za úkazem jezdilo přes celé kontinenty, protože úkaz není viditelný z celé planety. O tom, že někdy tyto cesty byly pro tehdejší vědce dramatické, si opět můžete přečíst v dalším článku speciálu časopisu Astropis. V roce 2004 jsme byly na místě (Evropa, Česká republika), kde byl úkaz viditelný po celou dobu, tedy od prvního do čtvrtého kontaktu. Letos se musíme smířit s tím, že větší část transferu proběhne v době, kdy je Slunce u nás pod obzorem a teprve po jeho východu uvidíme poslední dvě hodiny úkazu. Na druhou stranu, kdo se chce pokusit o nějaké kreativní fotografie, může si najít takové místo, které bude při východu Slunce „právě se líbající s Venuší“ opravdu zajímavé.

5204venus_transit_of_sun_1.jpg

transit-of-venus-2012-6-1-4-10-28.jpg

is87-1336407157-46210.jpeg

Pokud tedy o úkaz, který pro nás nemá další opakování, nechcete přijít, tak si ve středu 6.6.2012 musíte přivstat. Slunce v České republice vychází přibližně okolo 5 hodiny ranní (viz tabulka, kde je to pro jednotlivá místa rozepsáno přesněji). Určitě všechny lidové hvězdárny budou otevřené a budou nabízet možnost podívat se přes hvězdářské dalekohledy. Budete-li se dívat sami, tak je důležité si chránit zrak. Začouzené sklíčko v žádném případě nestačí. Dívat se na Slunce běžným a pro sluneční pozorování neupraveným dalekohledem je vyložený hazard. Jde sice o vzácný úkaz, ale jistě nestojí za to, aby byl tím posledním, co člověk v životě uvidí. Proto spíše doporučuji navštívit ty hvězdárny, které jsou na pozorování Slunce připravené a budete to mít i s výkladem. A nakonec tu Venuši mnohem lépe uvidíte a možná i s nějakou sluneční skvrnou na povrchu naší mateřské hvězdy.

VT2012-casove-schema_HaP_Brno2.jpg

vt2012web.jpg

VT-2012-tabulka_casy_v_CR.jpg

VenusTransit2012-Map-21.jpg

Kdo dával ve škole pozor, tak ví, že ještě planeta Merkur musí občas přejít přes kotouč Slunce. Ano a dokonce jde o častější jev. Za století Merkur přejde přes sluneční disk třináctkrát až čtrnáctkrát. První dva nejbližší přechody Merkuru budou v roce 2016 a 2019. Ale Merkur je mnohem menší a od Země je dál a tak tato tečka na Slunci již pouhým okem není viditelná. Tady je nutný dalekohled, pochopitelně upravený na pozorování Slunce. Další planety přes Slunce přejít nemohou, protože se nikdy nedostanou mezi Zemi a Slunce. Pokud jednou člověk dosáhne Marsu, nebo ještě dalších planet a jejich měsíců, tak pak bude moci pozorovat i přechod Země přes Slunce. Ale to je hudba ještě daleké budoucnosti.

047_pozorovatele3.jpg

Pokud propásnete možnost uvidět na vlastní (chráněné!!!) oči letošní přechod Venuše, tak se podívejte na něj alespoň na astronomických webech. Určitě bude existovat spousta fotografií a filmů. Naopak pokud sami něco zajímavého vyfotíte, podělte se o úlovek s ostatními. I já se pokusím a pokud uspěji, tak se to na tomto blogu dozvíte.

Venus_Transit_final2.jpg


Odkazy na stránky na internetu:

1) astronomický časopis Astropis – kromě zmíněných článků jsou ve speciálu další články o Venuši, například o jménech útvarů na povrchu (prakticky jen samé ženské názvy), o historii výzkumu sondami a další podobné články

2) stránky České astronomické společnosti, odkud je spousta odkazů na další stránky s danou tématikou.

a zde je konkrétní stránka o transferu Venuše, kde jsou také některé zmíněné články ze speciálního čísla časopisu Astropis

3) o přechodech Venuše přes Slunce a o přechodech Merkuru přes Slunce na Wikipedii

4) stránky brněnské hvězdárny o přechodu Venuše včetně simulátoru, kde je možné měnit i pozici, kde se právě nacházíte

Autor: Pavel Míka | úterý 5.6.2012 2:45 | karma článku: 14.68 | přečteno: 1525x

Další články blogera

Tato rubrika neobsahuje žádné články...

Další články z rubriky Věda

Dana Tenzler

Těžba nerostů na asteroidech – sen nebo realita?

Pod pojmem asteroid si jistě většina z nás vybaví hrozivého obra, schopného jedním úderem vyhladit většinu naší civilizace. Některé asteroidy by ale mohly být opakem. Mohly by se zasloužit o náš blahobyt. (délka blogu 5 min.)

21.9.2017 v 8:00 | Karma článku: 16.86 | Přečteno: 308 | Diskuse

Marián Kapolka

Polemiky o evolúcii.- 4. „Šialene dlhý“ vek Zeme ako dôsledok ďalších metód

Po rozbore metódy rádioaktívneho uhlíka pristúpime k ďalším dvom metódam - draslík-argón a urán-olovo, na stanovovanie veku od miliónov až po miliardy rokov. Preskúmame polemiku okolo datovania hory Sv.Heleny.

20.9.2017 v 17:14 | Karma článku: 6.30 | Přečteno: 146 | Diskuse

Marián Kapolka

Polemiky o evolúcii. – 3. Problémy a pochybnosti o rádiouhlíkovej metóde

V predchádzajúcom článku sme stručne zopakovali a zhodnotili metódu rádioaktívneho uhlíka pri určovaní veku v geochronológii. Aké sú teda konkrétne pochybnosti o tejto metóde?

19.9.2017 v 21:13 | Karma článku: 7.64 | Přečteno: 246 |

Marián Kapolka

Polemiky o evolúcii. – 2. Geochronológia a metóda rádioaktívneho uhlíka

Geochronológia - stratigrafia a rádiometrické metódy sú jedným z pilierov evolucionizmu. Aké sú ich predpoklady, problémy a obmedzenia? Aké sú konkrétne pochybnosti o metóde rádioaktívneho uhlíka C-14.

19.9.2017 v 19:43 | Karma článku: 5.65 | Přečteno: 118 |

Marián Kapolka

Polemiky o evolúcii.- 1. Vedci sú veľmi skeptickí

Hlavné body polemiky svetonázorov. O čom sa diskutuje? Sú nejaké závery z polemík? Články z novej série nájdete v rubrike: Polemiky o evolúcii.

19.9.2017 v 17:12 | Karma článku: 8.56 | Přečteno: 209 |
Počet článků 48 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 2111
Dívám se na tento svět již přes pět desítek let a stále mnohému nerozumím. Bojím se, že už to tak zůstane – a mnohdy díkybohu. Zajímá mě leccos, co se děje v mém nejbližším okolí, tedy v kouli veliké třináct miliard světelných let.


Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.