Růžový sad na Petříně – doba rozkvětu
Na vrcholu Petřína se rozkládá jedna z menších petřínských zahrad - Růžový sad. Nejdůležitější rostlinou je zde pochopitelně růže a jejich čas právě nastal. Trvalka šanta kočičí (Nepeta x faassenii) má svůj vrchol za sebou a nyní dominují samotné růže. O šantě a době před rozkvětem růží se dočtete ve mém fotoblogu napsaný před měsícem (odkaz najdete pod tímto článkem).
Růže je královna květin a také jako královna je dost rozmazlená. Své o ní věděl i Malý princ, přesto měl svou jedinou růži rád. Mohu jako zahradník potvrdit, že kdo se o růže stará, nemá na růžích ustláno. Ale pokud to s růžemi myslíte doopravdy, a provedete všechny pěstební zásahy, a nepřijde klimatická nebo jiná pohroma, růže se odvděčí obrovskou variabilností květů od počátku června do zámrazu. Asi žádná další rostlina toto nabídnout neumí. A pokud máte těch růží okolo osmi tisíc, je to opravdový zážitek.
Snad nejkrásnější odrůda 20. století – Gloria Dei.
Na území města Prahy je Růžový sad největším rozáriem. Do povodně v roce 2002 mu ještě konkurovalo rozárium ve Stromovce. Na jeho místě se při povodni utvořilo jezero o sedmimetrové hloubce, pod vodou byly i koruny kulových javorů, které zde rostly. Rozárium se na tomto místě již neobnoví a místo toho se růžové záhony vysadily okolo budovy Planetária. Zajímavostí je, že Planetárium ve Stromovce a Štefánikova hvězdárna na Petříně patří jedné instituci se zaměřením na výuku a propagaci astronomie a okolo obou budov, které se jinak nacházejí na kilometry od sebe v různých městských částech, jsou vysazené růže. Růžové záhony okolo Planetária ale nemají zdaleka takovou rozlohu, jako růžové záhony na Petříně. Růžový sad má také to štěstí, že se nachází asi 135 metrů nad průměrnou hladinou řeky Vltavy a tak mu hrozí leccos, ale povodně to nejsou.
Růžový sad na Petříně patří do komplexu petřínských zahrad (vím, že češtináři mě proklejí, ale soukromě používám termín souzahradí), které vystupují jako ostrov zeleně nad neklidnými vodami velkoměstského ruchu hlavního města Prahy. Petřín má blízko k centru i k historickému jádru města a skýtá opravdu mnoho variant pohledů na Prahu. Již mnoho let tvrdím, že kdo neviděl Prahu z Petřína, nebyl v Praze. Většina parků Petřína je veřejná zeleň, tedy vstup je bez jakéhokoliv poplatku (aneb si to platíme v daních). Růžový sad do této veřejné zeleně patří a tak do něj můžete přijít v jakoukoliv denní i roční dobu. Pokud naplánujete návštěvu na polovinu června, neprohloupíte, protože uvidíte kvést pohromadě značné množství růží. I lidé, kteří se o zahradnickou problematiku přímo nezajímají, jsou zde růžemi uchváceni.
Služebně nejmladší růží na Růžovém sadě je sbírková rarita v jediném exempláři. Růže vyšlechtěná v roce 1936 Janem Böhmem Rosa ´Generál Štefánik´ roste jen pár kroků od sochy Rastislava Štefánika a budovy Štefánikovy hvězdárny a byla vysazena letos na jaře.
Růže kvetou i u kopie labyrintu z gotické katedrály Notre-Dame v Chartres (více se o ní dozvíte v prvním fogoblogu o Růžovém sadě na Petříně – odkaz pod tímto článkem).
Do Růžového sadu se nejlépe dostanete lanovou dráhou vedoucí z Újezdu na Petřín. Nevím, která jiná lanovka na světě vede přímo do nějakého rozária.
Růžové intimnosti:
Co jest po jméně? Neboť to co růží zvou, i jinak zváno, vonělo by stejně.
William Shakespeare : Romeo a Julie
Stáváš se navždy zodpovědným za to, cos k sobě připoutal. Jsi zodpovědný za svou růži.
Antoine de Saint-Exupéry: Malý princ
V království Šípkové Růženky neusnuli. Pouze měli líné zahradníky.
firemní heslo petřínských zahradníků
Když jsem si bral svou ženu za manželku, slíbil jsem jí, že život se mnou bude procházka růžovým sadem. Co jsem jí neřekl, že to bude s motykou v ruce.
bonmot šéfa petřínských zahradníků
Nevěř ostnatému drátu, byť by se stokrát tvářil jako stonek růže.
Karel Kryl
Kdo se o růže stará, ten na růžích ustláno nemá.
bonmot šéfa petřínských zahradníků
Na dalším složeném obrázku je srovnání zimní a rozkvetlé doby. Růže se v zimním období chrání přikopčením a zakrytím chvojím. Chvojí se spotřebuje okolo 8 tun a přiváží se až z jižních Čech. Na začátku roku jej pak ještě petřínští zahradníci doplňují při likvidaci vánoční výzdoby v pražských chrámech. Zde patří poděkování lidem z katedrály sv. Víta, z Lorety a z katedrálního chrámu sv. Vavřince na Petříně, kteří umožňují odvést již nepotřebné chvojí, které ještě do jara pomůže růže ochránit. Právě v této zimě s velice teplým lednem a velice mrazivým únorem to bylo důležité. Poděkování patří také celé generaci žáků zahradnických škol v Mělníku, kteří každoročně v březnu tradičně jezdí provést jarní řez a profesoru Františkovi Smýkalovi, který tuto tradici založil a kterému toto poděkování lze už jen poslat do nebe.
Růže se hezky fotí, ale lepší je Růžový sad vidět na vlastní oči. Procházka na Petříně se dá spojit s návštěvou hvězdárny, zrcadlového bludiště, nebo rozhledny. I samotná jízda lanovkou může být atrakcí a z Petřína se dobře chodí na Hradčany, nebo na Malou Stranu. Pokud nestihnete návštěvu v červnu, druhý flór nastává v srpnu. V červenci růže také kvetou, ale s menší intenzitou a po konci srpna již postupně do zámrazu odkvétají. Nejhezčím období růží je ale právě nyní. Pokud tedy můžete přijít, neváhejte.
Fotografie použité v tomto fotoblogu vznikly výhradně na Růžovém sadě, pouze některé již v minulých letech.
Související odkazy:
1) článek „Růžový sad na Petříně – epocha nepety“
2) Růžový sad na Petříně na mapě:
A+B+C – hlavní části Růžového sadu se záhony růží
D – trvalková zahrada Květnice
F – Štefánkova hvězdárna
E – horní + G dolní stanice lanové dráhy na Petříně
H – petřínská rozhledna
I – kaple Božího hrobu
J – zrcadlové bludiště na Petříně
K – labyrint, kopie labyrintu z katedrály v Chartres
4) Lanová dráha na Petřín – provozní doba
5) petřínská rozhledna a další informace o Petříně
Pavel Míka
Jen náznakem - fotomatiné
„Pouhým náznakem“ je opravdu velice hezký námět pro fotografování. Jen mě mrzí, že jsem v hektičnu prázdninových měsíců nenašel dost prostoru, abych vytvořil na toto téma speciální kolekci fotek. Nevadí, i ve svém archivu najdu to, co lze pro dané téma použít.
Pavel Míka
Otevřený dopis Neilu Amstrongovi
Bylo mi devět let a trávil jsem prázdniny s rodiči u jedné české přehradní nádrže, když jednoho rána přišel můj otec a řekl: „Tak už tam chodí.“ To člověk vaší nohou poprvé vystoupil ze své zemské kolébky a dotkl se jiného vesmírného tělesa. Váš Orel přistál v Moři Klidu a vy jste spolu s přítelem a kolegou Buzzem Aldrinem strávili přes dvě hodiny procházkou v té velkolepé pustině za tónů symfonie Z nového světa od Antonína Dvořáka.
Pavel Míka
Fermiho hlučná samota - fotomatiné
„Příliš hlučná samota“ – to je zase tedy námět na fotomatiné - říkal jsem si. Koho to napadá a jak se to dá vlastně fotit? Pokud hrabalovsky, tak asi ve sběrných surovinách. Až mě se zeptá někdo na nějaký námět, navrhnu pro legraci Fermiho paradox. A jsem zvědav, jak se s tím kdo vypořádá. Pak jsem se zamyslel a řekl si, že vlastně Fermiho paradox se dá použít i pro právě zvolený námět příliš hlučné samoty. A že to zkusím. Asi se nesejdu s velkým pochopením. Asi nic nevyhraji. Ale to nevadí, nesoutěžím pro výhru. A tak tady máte mou vlastní nehrabalovskou představu opravdu hlučné a opravdu značné Fermiho samoty.
Pavel Míka
Já blikám, ty blikáš, on nebliká
Již několik let pozoruji, jak se na našich silnicích zvětšuje nešvar nepoužívání směrových světel. Počet neblikajících aut je dnes takový, že se již nemůže jednat jen o sporadické zapomnění. Spíše mám dojem, že mnohdy jde o cílené jednání borců, kteří se nesnižují k něčemu tak pokořujícímu, jako je správné používání směrovek.
Pavel Míka
Rudolfovou štolou skrz naskrz
Fotoblog s komentářem o průchodu dodnes fungující technickou památkou z konce 16. století. A to rozhodně nikoliv suchou nohou. Právě dnes uplynulo 419 let od úplného proražení tohoto jedinečného, ale zároveň skrytého a nepřístupného hornického díla. Vy se do něj můžete podívat alespoň zprostředkovaně v tomto fotoblogu.
Pavel Míka
Já, bloger - fotomatiné
Dovolím si také přispět do fotomatiné svou trochou do mlýna. Jak ale uchopit vyhlášené téma měsíce července „Já, bloger“?
Pavel Míka
Problém přestupné sekundy a internetový čas společnosti Swatch
Přestupná sekunda, která byla poslední den měsíce června vložena do časové soustavy, způsobila chaos a zhroucení některých serverů. Vkládání přestupných sekund působí také problémy v navigačních systémech a tak již několikrát padl návrh tuto praktiku zrušit. Potřebujeme jí vlastně vůbec? Nebo se dá najít nějaké jiné řešení?
Pavel Míka
Jak se fotí polibek Venuše se Sluncem
Komentovaný fotoblog o přechodu Venuše přes Slunce dne 6.6.2012, do kterého laskavě přispěli také dva další autoři, kteří se mnou fotografovali na místě, které má zcela jistě Genius loci.
Pavel Míka
Otevřený dopis Rayi Bradburymu
Vážený pane! Odešel jste ze svého dlouhého života právě v den vzácného astronomického úkazu, v den přechodu Venuše přes Slunce (v severní Americe úkaz nastal při západu Slunce 5. června 2012). Je to sice jen náhoda, ale téměř jak vystřižená z některých vašich povídek. „Osud si zas jednou přichystal svůj rejstřík náhlých překvapení, příchodů a odchodů“ (citace z povídky Léto s Picassem). Před půl rokem jsem hledal informace o vás na Wikipedii a udivilo mě, že u vašeho jména bylo jen datum narození. Opravdu jsem nepředpokládal, že na konci roku 2011 budete ještě naživu. Potěšilo mě vědomí, že někde na druhé straně této planety ještě dýcháte. Nyní tam již to druhé datum je – 5. června 2012. Bohužel, i když vím, že to druhé datum musí být jednou dopsáno každému z nás. Legendou se ale stát již nemůžete. Vy jste se jí totiž stal dávno před svou vlastní biologickou smrtí.
Pavel Míka
Den, kdy se Venuše líbá se Sluncem
Ve středu 6.6.2012 nad většinou Evropy nevyjde normální Slunce. Pokud se na něj podíváte pozorně, možná uvidíte černý bod. V dalekohledu pak černé kolečko. To planeta Venuše bude právě přecházet přes sluneční kotouč. Tento úkaz je poměrně vzácný a právě tuto středu máme poslední možnost uvidět jej na vlastní oči. Příště se již budou dívat jiní lidé. Bude to v roce 2117.
Pavel Míka
Kurz negativního myšlení od iDnes
Patřil jsem mezi množinu z šesti kilometrů blogerů – je nás prý tolik, že bychom utvořili řadu takto dlouhou – kteří se první červnový večer mohli zúčastnit představení ve Švandově divadle, kam nás blog.iDnes pozval k pětiletému výročí od svého vzniku.
Pavel Míka
Otevřený dopis Borisu Rösnerovi
Vážený pane Rösnere! Je to již neuvěřitelných šest let, co jste se odebral hrát na úplně jiná prkna, na úplně jiná jeviště. Bohužel příliš brzy a ke škodě nás všech, kterým vaše herecké umění přinášelo radost. Mně osobně jí přinášelo i proto, že s vámi mám spojenou i s jednou osobní příhodou, kterou jsem ještě za vašeho života mnohokrát vyprávěl přátelům. Vám jsem jí nikdy neměl možnost sdělit. Možná byste jí považoval za pochlebování běžného člověka populárnímu a slávou ověnčenému herci. Dnes už je všechno jinak a tak vám alespoň napíšu, o co tehdy šlo.
Pavel Míka
Jak jsem spravoval záchod
Život někdy vážně píše neuvěřitelné příhody. A nemusí hned jít o něco světoborného. Jedna pikanterní drobnost se stala tento týden i mě. Ač zručností právě neoplývám, pustil jsem se do malé opravy záchodu.
Pavel Míka
Růžový sad na Petříně – epocha nepety
V tomto komentovaném fotoblogu se přesvědčíte, že na Petřín se nemusíte chodit jen líbat pod rozkvetlou třešeň, nebo se jen vodit za ruce (přičemž to každému přeji). Pokud máte chuť zaostřit svůj zrak i na něco dalšího, než jen na svůj protějšek, tak zde najdete spousty dalších možností.
Pavel Míka
Co to je? Kde to je?
Hádankový fotoblog jedenácti fotografií částí mnohdy notoricky známých památek a budov, které ale možná budete mít problém nakonec poznat. Pod fotografiemi najdete seznam, ze kterého lze vybírat a přiřazovat je k jednotlivým obrázkům.
Pavel Míka
Titanic zvaný Evropa
Je tomu právě sto let, co se potopil legendární a ohromný Titanic. Ambiciózní projekt, který šel ke dnu hned při první plavbě. Dnes při vzpomínce na tuto tragédii se musíme ptát, zdali nejsme na podobně ambiciózní lodi, plující pod modrou vlajkou se žlutými hvězdami.
Pavel Míka
Jak a kdo určuje datum velikonoční neděle?
Velikonoce jako pohyblivý svátek ustanovil první církevní koncil v roce 325 v městě Nikaia, který přijal pravidla, díky nimž se dá vypočítat velikonoční neděle staletí a tisíciletí dopředu. Podívejme se nyní na tato pravidla a na trochu velikonoční statistky.
Pavel Míka
Žabí jaro na kopci uprostřed Prahy
Komentovaný fotoblog o páření ropuch obecných žijících uprostřed Prahy na suchopárném kopci.
Pavel Míka
Chvalozpěv na tmu
Jsem tmář a jsem na to hrdý. Mám tmu rád, mám rád i noc. Pochopitelně jako protiklad běžného denního světla. I já jsem denní tvor, ale právě proto si uvědomuji, že i tma a noc má svůj veliký význam. Historicky možná mnohem větší, než si vůbec připouštíme.
Pavel Míka
Kdy vlastně začíná jaro?
Máte také počátek jara spojen s datem 21. března? Tak vězte, že naposledy v našich životech a ve středoevropském časovém pásmu jaro tento den započalo v loňském roce. Znovu se tam vrátí až v roce 2102. I když vlastně, ono to může být i trochu jinak. Ty jarní počátky jsou totiž dva. A pokud vyznáváte pravoslaví, tak dokonce tři.
předchozí | 1 2 | další |
- Počet článků 40
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 2841x