V tomto komentovaném fotoblogu se vracíme na Petřín do Růžového sadu v době prvního rozkvětu královny květin. Nyní na vrcholu Petřína kvete přes osm tisíc exemplářů růží, přes šedesát odrůd různých barev, vůní a různých květů.
Na vrcholu Petřína se rozkládá jedna z menších petřínských zahrad - Růžový sad. Nejdůležitější rostlinou je zde pochopitelně růže a jejich čas právě nastal. Trvalka šanta kočičí (Nepeta x faassenii) má svůj vrchol za sebou a nyní dominují samotné růže. O šantě a době před rozkvětem růží se dočtete ve mém fotoblogu napsaný před měsícem (odkaz najdete pod tímto článkem).
Růže je královna květin a také jako královna je dost rozmazlená. Své o ní věděl i Malý princ, přesto měl svou jedinou růži rád. Mohu jako zahradník potvrdit, že kdo se o růže stará, nemá na růžích ustláno. Ale pokud to s růžemi myslíte doopravdy, a provedete všechny pěstební zásahy, a nepřijde klimatická nebo jiná pohroma, růže se odvděčí obrovskou variabilností květů od počátku června do zámrazu. Asi žádná další rostlina toto nabídnout neumí. A pokud máte těch růží okolo osmi tisíc, je to opravdový zážitek.
Snad nejkrásnější odrůda 20. století – Gloria Dei.
Na území města Prahy je Růžový sad největším rozáriem. Do povodně v roce 2002 mu ještě konkurovalo rozárium ve Stromovce. Na jeho místě se při povodni utvořilo jezero o sedmimetrové hloubce, pod vodou byly i koruny kulových javorů, které zde rostly. Rozárium se na tomto místě již neobnoví a místo toho se růžové záhony vysadily okolo budovy Planetária. Zajímavostí je, že Planetárium ve Stromovce a Štefánikova hvězdárna na Petříně patří jedné instituci se zaměřením na výuku a propagaci astronomie a okolo obou budov, které se jinak nacházejí na kilometry od sebe v různých městských částech, jsou vysazené růže. Růžové záhony okolo Planetária ale nemají zdaleka takovou rozlohu, jako růžové záhony na Petříně. Růžový sad má také to štěstí, že se nachází asi 135 metrů nad průměrnou hladinou řeky Vltavy a tak mu hrozí leccos, ale povodně to nejsou.
Růžový sad na Petříně patří do komplexu petřínských zahrad (vím, že češtináři mě proklejí, ale soukromě používám termín souzahradí), které vystupují jako ostrov zeleně nad neklidnými vodami velkoměstského ruchu hlavního města Prahy. Petřín má blízko k centru i k historickému jádru města a skýtá opravdu mnoho variant pohledů na Prahu. Již mnoho let tvrdím, že kdo neviděl Prahu z Petřína, nebyl v Praze. Většina parků Petřína je veřejná zeleň, tedy vstup je bez jakéhokoliv poplatku (aneb si to platíme v daních). Růžový sad do této veřejné zeleně patří a tak do něj můžete přijít v jakoukoliv denní i roční dobu. Pokud naplánujete návštěvu na polovinu června, neprohloupíte, protože uvidíte kvést pohromadě značné množství růží. I lidé, kteří se o zahradnickou problematiku přímo nezajímají, jsou zde růžemi uchváceni.
Služebně nejmladší růží na Růžovém sadě je sbírková rarita v jediném exempláři. Růže vyšlechtěná v roce 1936 Janem Böhmem Rosa ´Generál Štefánik´ roste jen pár kroků od sochy Rastislava Štefánika a budovy Štefánikovy hvězdárny a byla vysazena letos na jaře.
Růže kvetou i u kopie labyrintu z gotické katedrály Notre-Dame v Chartres (více se o ní dozvíte v prvním fogoblogu o Růžovém sadě na Petříně – odkaz pod tímto článkem).
Do Růžového sadu se nejlépe dostanete lanovou dráhou vedoucí z Újezdu na Petřín. Nevím, která jiná lanovka na světě vede přímo do nějakého rozária.
Růžové intimnosti:
Co jest po jméně? Neboť to co růží zvou, i jinak zváno, vonělo by stejně.
William Shakespeare : Romeo a Julie
Stáváš se navždy zodpovědným za to, cos k sobě připoutal. Jsi zodpovědný za svou růži.
Antoine de Saint-Exupéry: Malý princ
V království Šípkové Růženky neusnuli. Pouze měli líné zahradníky.
firemní heslo petřínských zahradníků
Když jsem si bral svou ženu za manželku, slíbil jsem jí, že život se mnou bude procházka růžovým sadem. Co jsem jí neřekl, že to bude s motykou v ruce.
bonmot šéfa petřínských zahradníků
Nevěř ostnatému drátu, byť by se stokrát tvářil jako stonek růže.
Karel Kryl
Kdo se o růže stará, ten na růžích ustláno nemá.
bonmot šéfa petřínských zahradníků
Na dalším složeném obrázku je srovnání zimní a rozkvetlé doby. Růže se v zimním období chrání přikopčením a zakrytím chvojím. Chvojí se spotřebuje okolo 8 tun a přiváží se až z jižních Čech. Na začátku roku jej pak ještě petřínští zahradníci doplňují při likvidaci vánoční výzdoby v pražských chrámech. Zde patří poděkování lidem z katedrály sv. Víta, z Lorety a z katedrálního chrámu sv. Vavřince na Petříně, kteří umožňují odvést již nepotřebné chvojí, které ještě do jara pomůže růže ochránit. Právě v této zimě s velice teplým lednem a velice mrazivým únorem to bylo důležité. Poděkování patří také celé generaci žáků zahradnických škol v Mělníku, kteří každoročně v březnu tradičně jezdí provést jarní řez a profesoru Františkovi Smýkalovi, který tuto tradici založil a kterému toto poděkování lze už jen poslat do nebe.
Růže se hezky fotí, ale lepší je Růžový sad vidět na vlastní oči. Procházka na Petříně se dá spojit s návštěvou hvězdárny, zrcadlového bludiště, nebo rozhledny. I samotná jízda lanovkou může být atrakcí a z Petřína se dobře chodí na Hradčany, nebo na Malou Stranu. Pokud nestihnete návštěvu v červnu, druhý flór nastává v srpnu. V červenci růže také kvetou, ale s menší intenzitou a po konci srpna již postupně do zámrazu odkvétají. Nejhezčím období růží je ale právě nyní. Pokud tedy můžete přijít, neváhejte.
Fotografie použité v tomto fotoblogu vznikly výhradně na Růžovém sadě, pouze některé již v minulých letech.
Související odkazy:
1) článek „Růžový sad na Petříně – epocha nepety“
2) Růžový sad na Petříně na mapě:
A+B+C – hlavní části Růžového sadu se záhony růží
D – trvalková zahrada Květnice
F – Štefánkova hvězdárna
E – horní + G dolní stanice lanové dráhy na Petříně
H – petřínská rozhledna
I – kaple Božího hrobu
J – zrcadlové bludiště na Petříně
K – labyrint, kopie labyrintu z katedrály v Chartres
3) Štefánikova hvězdárna
4) Lanová dráha na Petřín – provozní doba
5) petřínská rozhledna a další informace o Petříně
6) Petřín na Wikipedii
