Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Fermiho hlučná samota - fotomatiné

13. 08. 2012 9:59:27
„Příliš hlučná samota“ – to je zase tedy námět na fotomatiné - říkal jsem si. Koho to napadá a jak se to dá vlastně fotit? Pokud hrabalovsky, tak asi ve sběrných surovinách. Až mě se zeptá někdo na nějaký námět, navrhnu pro legraci Fermiho paradox. A jsem zvědav, jak se s tím kdo vypořádá. Pak jsem se zamyslel a řekl si, že vlastně Fermiho paradox se dá použít i pro právě zvolený námět příliš hlučné samoty. A že to zkusím. Asi se nesejdu s velkým pochopením. Asi nic nevyhraji. Ale to nevadí, nesoutěžím pro výhru. A tak tady máte mou vlastní nehrabalovskou představu opravdu hlučné a opravdu značné Fermiho samoty.

Fermiho paradox je zjednodušeně řečeno zjevný rozpor mezi vysokou pravděpodobností existence mimozemských civilizací a tím, že není jakýkoliv důkaz o kontaktu s nimi. Vyslovil jej v roce 1950 významný italský fyzik Enrico Fermi, nositel Nobelovy ceny za fyziku z roku 1938. Při diskuzi s přáteli, snad v nějaké hospodě či kavárně, řekl známou větu, „Kde tedy všichni jsou?“ Na základě Fermiho paradoxu se dají pak vyslovit tři základní teorie – mimozemšťané nejsou, jsou, ale ke kontaktu nedošlo a jsou a ke kontaktu došlo. Ty se dále rozvíjí na spousty podružných hypotéz a teorií, proč ano, proč ne, které si částečně můžete přečíst tady, nebo v knize od Stephena Webba „Kde tedy všichni jsou“ vydané v roce 2007 nakladatelstvím Paseka.

Pro účely dnešního fotomatiné je podstatné, že si člověk při tomto čtení uvědomí, že tato naše planeta, celá naše sluneční soustava a nakonec i celá naše galaxie je jedinečné místo, které nám umožnilo vzniknout a vyvinout se do současné podoby. Každý z nás je unikátní a každé místečko na naší Zemi je naprosto úžasné. Ale zároveň všichni dohromady žijeme na obří samotě, dost hlučné a dost vzdálené všem jiným dalším samotám, pokud vůbec existují. Třeba je vesmír příliš malý na to, aby v něm mohly být dvě civilizace.

Tak vidíte, jak jsem se z toho vyvlékl. Protože cokoliv na této Zemi vyfotíte, můžete to považovat za samotu. Ale já jsem se rozhodl použít především své fotografie s námětem naší mateřské hvězdy, která je také při své cestě okolo obří černé díry ve středu naší galaxie opuštěná a osamělá a letí si se svou soustavou planet, z nichž právě na té třetí jsou tak skvělé podmínky pro život. Jiné fotografie zase jsou s nebem plné hvězd, které sice jsou jen předprahem skutečně hlubokého vesmíru, ale i tak jsou pro nás prakticky nedosažitelné. A nakonec fotky různých lomů světla v atmosféře a to vše spojené s náladou prázdného opuštěného prostoru, ať na souši, či na moři. Hru barev, světel a světelných efektů. Prostě toho, co se týká naší vesmírné samoty.

DSE_025938_20090411_183059_3.JPG

DSE_027118_20090627_044252_3.JPG

DSD_014121_20070519_230408_12.jpg

DSE_027390_20090630_044509_3.JPG

DSE_015865_20070819_211223_4.jpg

DSD_013538_20070408_222959_11.jpg

DSE_014979_20070628_203810_4.jpg

DSCN1972_2.JPG

DSD_013760_20070428_195125_3.jpg

DSE_019806_20080111_080712_3.JPG

Autor: Pavel Míka | pondělí 13.8.2012 9:59 | karma článku: 13.65 | přečteno: 963x

Další články blogera

Tato rubrika neobsahuje žádné články...

Další články z rubriky Fotoblogy

Jiří Stratil

Až na ten vrchol

Člověk je tvor velmi bádavý, zvídavý i zvědavý a ambiciózní. Chtěl by všeho dosáhnout, všechno vědět, vidět, všude se podívat a všemu rozumět.

26.7.2017 v 9:20 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 59 | Diskuse

Veronika Ďuríčková

Sokolovské barevné lavičky

Udělat něco dobrého pro město, kde žijeme, nemusí vždycky znamenat statisícové náklady ani pomoc mnoha institucí. Na příkladu Sokolova je vidět, že někdy stačí jen dobrý nápad a zapálení pro věc a prostředky se nakonec najdou.

25.7.2017 v 21:00 | Karma článku: 11.67 | Přečteno: 156 | Diskuse

Jaromír Šiša

Pivo, guláš a kolotoč jsou úžasná kombinace. A k tomu jako dezert sraz veteránů.

Když se spojí pivní slavnosti se soutěží gulášů a srazem veteránů o dobrou zábavu je postaráno. Pokud se přidá i dobré počasí, tak to už vůbec. Však posuďte sami..

25.7.2017 v 10:40 | Karma článku: 36.59 | Přečteno: 1124 | Diskuse

Pavel Kynčil

Trochu zapršelo a ejhle....

Trochu zapršelo a ejhle nejednou se objevily a nalíčili se navoněly a vyrašily ukázat se na světle, jak jim to sluší a jak jsou krásné a také krásní.

25.7.2017 v 8:30 | Karma článku: 14.32 | Přečteno: 377 | Diskuse

Pavel Vrba

Vodní škobrtání v zajetí černobílého vidění.

Letní vedra doplněná o pocity pobytu v prádelně, je třeba vystřídat příjemným prostředím, tekoucí říčkou, která při svém pronikání přes kameny, vydává úžasnou symfonii.

24.7.2017 v 11:45 | Karma článku: 12.16 | Přečteno: 300 | Diskuse
Počet článků 48 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 2101
Dívám se na tento svět již přes pět desítek let a stále mnohému nerozumím. Bojím se, že už to tak zůstane – a mnohdy díkybohu. Zajímá mě leccos, co se děje v mém nejbližším okolí, tedy v kouli veliké třináct miliard světelných let.

Seznam rubrik

Oblíbené blogy

Oblíbené stránky

Napište mi

Vzkaz autorovi


Zbývá 1000 znaků.


Toto opatření slouží jako ochrana proti webovým robotům.
Při zapnutém javaskriptu se pole vyplní automaticky.


více


Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.