Je opravdu každý čtvrtý rok přestupný?
V našem současném a platném gregoriánském kalendáři (zavel jej papež Řehoř XIII. v roce 1582) opravdu není přestupný striktně každý čtvrtý rok. Existují výjimky, ve kterých mezera mezi přestupnosti je osmiletá. Tyto výjimky jsou v kulatých stoletých letopočtech, které nejsou násobky čísla 400. Tedy roky 1700, 1800, 1900, 2100, 2200 (a tak dále) přestupné nebyly či nebudou. Například mezi letopočtem 1896 a 1904 uplynulo osm let mezi dvěma 29. únory. Přestupné naopak jsou přímé násobky čísla 400, tedy roky 1600, 2000, 2400 (a tak dále). Z toho vyplývá, že na tomto světě je jen málo lidí, co tuto výjimku zažilo v minulosti (naposled v roce 1900) a málo lidí, co tuto výjimku zažijí (nejdříve v roce 2100). Klidně tedy své děti učte, že přestupný rok je jednou za čtyři roky. Platí to pro nás i pro ně beze zbytku.
Před rokem 1582 ovšem se přestupné roky opravdu pravidelně střídaly jednou za čtyři roky. To platil juliánský kalendář, zavedený Gaiem Juliem Caesarem. Historie vzniku tohoto kalendáře je velice zajímavá. Římská republika na konci svého období byla již tak prohnilá korupcí, že nejvyšší kněz pověřený vkládáním přestupného celého měsíce v lunisolárním kalendářním systému Římanů se již neřídil astronomickými výpočty, ale tím, kdo jej uplatil více. Letní svátky se tak slavily v zimě a římský vojevůdce sice vždy vítězil, ale nikdy nevěděl, kolikátého je. Caesar věděl, že s tím něco musí udělat a protože měl tou dobou se starou a v podstatě již končící egyptskou říší velice dobré vztahy (tak dobré, že mu královna Kleopatra porodila syna, což už dnes, třeba u Merklové se Sarkozym, neuvidíte), nechal si kalendář spočítat egyptskými kněžími. Egypt používal sluneční kalendář, který byl pro ně životně důležitý. Když vaše potravinová produkce bude záviset na správném načasování setby obilí vzhledem k pravidelným sezónním záplavám Nilu, také si dáte tu trochu práce s astronomií a matematikou. Egypťané vypočítali svůj kalendář staletým pozorováním heliakických východů Síria a tak dobře znali dostatečně přesnou délku roku (tzv. tropický rok, tj. doba oběhu Země okolo Slunce a je dlouhá 365,2422 dne). Přesto nepochopitelně pro Caesara udělali kalendář s chybou, kdy se jeden den navíc vkládal jednou za čtyři roky bez výjimek. Délka průměrného roku v juliánském kalendáři (365,25 dne) tak je o 11 minut delší, než skutečná oběžná dráha Země okolo Slunce. Tato chyba se sčítala (jeden den za 128 let) a v šestnáctém století již činila deset dní. Problémem bylo, že kalendářní jaro stanovené na 21. březen se rozcházel s astronomickým jarem, tedy okamžikem, kdy nastává jarní rovnodennost (střed slunečního kotouče prochází tzv. jarním bodem). Velikonoční svátky nastávají po prvním jarním úplňku dle kalendářního jara. Velikonoce se tedy posouvali směrem k letním měsícům. Sama církev s touto chybou musela něco udělat a po desetiletí váhání se k tomu nakonec odhodlal právě papež Řehoř XIII.
Jeho reforma zahrnovala dva kroky. Přeskočilo se deset dní, aby se kalendářní a astronomické jaro opět srovnalo. A přijalo se pravidlo o přestupných letech s výjimkami ve staletích. V juliánském kalendáři bylo v periodě 400 let přesně sto přestupných let, v gregoriánském kalendáři je to jen devadesát sedm let. Tím chyba jednoho dne nastane za více než 3000 let. Gregoriánský kalendář nebyl přijat všude ihned, pro protestantské a pravoslavné církve bylo lepší se rozejít s papežem, než se sejít se sluncem. Postupně se ale gregoriánský kalendář prosadil, ale třeba v Rusku a v Řecku neuplynulo ještě ani sto let od jeho zavedení do občanského života. Protože od přijetí gregoriánského kalendáře do dneška nastaly již tři letopočty, které v něm nebyly na rozdíl od juliánského kalendáře přestupné (roky 1700, 1800 a 1900), je dnes rozdíl v datech těchto dvou kalendářních systémů 13 dní. Pravoslavná církev gregoriánský kalendář dodnes nepřijala a církevní svátky slaví dle starého juliánského kalendáře. A tak třeba Ukrajinci a Rusové nejprve v gregoriánském kalendáři oslaví Nový rok a pak teprve v juliánském kalendáři Vánoce, tedy přesně třináct dní po našich vánočních svátcích. 1. ledna v juliánském kalendáři je pak 14. ledna v našem gregoriánském kalendáři.
Letošní letopočet má v poslední dvojčíslí násobek čísla 4 (4, 8, 12, 16, atd.) a tak je rok 2012 rokem přestupným se 366 dny. Užijme si tento den navíc tak, aby přinesl více radosti a štěstí a abychom si v něm a ve všech následujících dnech mohli říci: „Díky za každé nové ráno.“
Odkazy na články vztahující se k tomuto tématu. Třeba o gregoriánském kalendáři, nebo juliánském kalendáři, tropickém roku, slunečním kalendáři, nebo lunisolárním kalendáři. Tady se zase dočtete o jarním bodě a o Velikonocích.
Pavel Míka
Jen náznakem - fotomatiné
„Pouhým náznakem“ je opravdu velice hezký námět pro fotografování. Jen mě mrzí, že jsem v hektičnu prázdninových měsíců nenašel dost prostoru, abych vytvořil na toto téma speciální kolekci fotek. Nevadí, i ve svém archivu najdu to, co lze pro dané téma použít.
Pavel Míka
Otevřený dopis Neilu Amstrongovi
Bylo mi devět let a trávil jsem prázdniny s rodiči u jedné české přehradní nádrže, když jednoho rána přišel můj otec a řekl: „Tak už tam chodí.“ To člověk vaší nohou poprvé vystoupil ze své zemské kolébky a dotkl se jiného vesmírného tělesa. Váš Orel přistál v Moři Klidu a vy jste spolu s přítelem a kolegou Buzzem Aldrinem strávili přes dvě hodiny procházkou v té velkolepé pustině za tónů symfonie Z nového světa od Antonína Dvořáka.
Pavel Míka
Fermiho hlučná samota - fotomatiné
„Příliš hlučná samota“ – to je zase tedy námět na fotomatiné - říkal jsem si. Koho to napadá a jak se to dá vlastně fotit? Pokud hrabalovsky, tak asi ve sběrných surovinách. Až mě se zeptá někdo na nějaký námět, navrhnu pro legraci Fermiho paradox. A jsem zvědav, jak se s tím kdo vypořádá. Pak jsem se zamyslel a řekl si, že vlastně Fermiho paradox se dá použít i pro právě zvolený námět příliš hlučné samoty. A že to zkusím. Asi se nesejdu s velkým pochopením. Asi nic nevyhraji. Ale to nevadí, nesoutěžím pro výhru. A tak tady máte mou vlastní nehrabalovskou představu opravdu hlučné a opravdu značné Fermiho samoty.
Pavel Míka
Já blikám, ty blikáš, on nebliká
Již několik let pozoruji, jak se na našich silnicích zvětšuje nešvar nepoužívání směrových světel. Počet neblikajících aut je dnes takový, že se již nemůže jednat jen o sporadické zapomnění. Spíše mám dojem, že mnohdy jde o cílené jednání borců, kteří se nesnižují k něčemu tak pokořujícímu, jako je správné používání směrovek.
Pavel Míka
Rudolfovou štolou skrz naskrz
Fotoblog s komentářem o průchodu dodnes fungující technickou památkou z konce 16. století. A to rozhodně nikoliv suchou nohou. Právě dnes uplynulo 419 let od úplného proražení tohoto jedinečného, ale zároveň skrytého a nepřístupného hornického díla. Vy se do něj můžete podívat alespoň zprostředkovaně v tomto fotoblogu.
Další články autora |
Studentky rozrušila přednáška psycholožky, tři dívky skončily v nemocnici
Na kutnohorské střední škole zasahovali záchranáři kvůli skupině rozrušených studentek. Dívky...
Tři roky vězení. Soud Ferimu potvrdil trest za znásilnění, odvolání zamítl
Městský soud v Praze potvrdil tříletý trest bývalému poslanci Dominiku Ferimu. Za znásilnění a...
Podvod století za 2,4 miliardy. Ortinskému hrozí osm let a peněžitý trest 25 milionů
Luxusní auta, zlaté cihly, diamanty a drahé nemovitosti. To vše si kupoval osmadvacetiletý Jakub...
Školu neznaly, myly se v potoce. Živořící děti v Hluboké vysvobodili až strážníci
Otřesný případ odhalili strážníci z Hluboké nad Vltavou na Českobudějovicku. Při jedné z kontrol...
Rusové hlásí průlom fronty. Ukrajinská minela jim přihrála klíčové město
Premium Jako „den průlomů“ oslavují ruští vojenští blogeři pondělní události na doněcké frontě, kde se...
Hromadná nehoda u letiště zastavila Pražský okruh, jedno z aut skončilo na střeše
Všechny složky integrovaného záchranného systému zasahovaly v pondělí na 27. kilometru Pražského...
Trojský koník v Evropě. San Marino se stalo základnou ruských špionů
Premium Jeden z nejmenších států v Evropě vzbuzuje čím dál větší pozornost západních tajných služeb....
Jaká práce lidem zbyla? Spolupráci s OpenAI vedou z médií i Financial Times
Financial Times (FT) se stal prvním významným britským zpravodajským médiem, které uzavřelo...
Špehovali, zpřístupňovali trezory. Jak se ruští „krtci“ ve Vrběticích činili
Série výbuchů a incidentů v Evropě, včetně explozí v muničním areálu ve Vrběticích z roku 2014,...
Klempíř - Pokrývač do Německa
Arcon Personalservice GmbH
nabízený plat:
75 260 - 90 320 Kč
- Počet článků 40
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 2841x