Na vrcholu Petřína se rozkládá jedna z menších petřínských zahrad a to Růžový sad. Nejdůležitější rostlinou je zde pochopitelně růže, ale jejich čas zatím ještě nepřišel. Hlavní rozkvět růží nastane až za měsíc, v letošním roce vlivem nepříznivé zimy možná i o něco později. Přesto právě nyní zde rozkvétá na růžových záhonech trvalka, která tvoří lemy záhonů a to šanta kočičí – Nepeta x faassenii. Lidé si jí často pletou s levandulí. Protože šanta nyní na Růžovém sadě dominuje, říkám této době trochu s nadsázkou epocha nepety.
Šanta kočičí má dvě výhody – její rozkvět vykryje hluché jarní období před rozkvětem vlastních růží a zároveň má krásnou jasně modrou barvu. Růže kvetou různými barvami, ale modrá barva chybí. Odrůdy, které se k modré přibližují, mají spíše odstíny fialové a nejsou výrazné. Nepeta – šanta tak doplňuje růžové záhony o barvu, kterou růže nabídnout neumí.
Růžový sad se rozkládá na ploše skoro šesti hektarů a nejde jen o vlastní záhony růží. Do jeho výměry patří také trvalková zahrada Květnice a travnaté louky, stromy, jedno dětské hřiště. Na jeho území leží také horní stanice lanové dráhy na Petřín (která lanovka na světě vede přímo do růžové zahrady?) a první lidová hvězdárna v českých zemích - dnes opět zvaná Štefánikova hvězdárna, která je běžně přístupná veřejnosti. Ale hlavně jsou tu záhony růží, kterých je mezi osmi a devíti tisíci kusů. Jedná se především o růže záhonové, ale také o pnoucí a sadové růže a ještě několik stromkových růží. Odrůdově je jich přes šedesát druhů různých barev, tvarů květů, vůní.
Letošní zima byla nepříznivá, protože v lednu bylo značné teplo a růže začaly dokonce rašit a následný únor přinesl tvrdé mrazy. Přes důkladné zazimování přikopčením a zakrytím asi osmi tunami přikrývkové chvoje, růže namrzly a jejich letošní rozjezd je pomalejší. V březnu se provedl jarní řez růží, který tradičně v rámci své odborné praxe udělali žáci zahradnické školy v Mělníku. V polovině června by růže měly začít kvést a pak by to mohlo vypadat asi takhle.
Růžový sad ale nejsou jen růže.
Součástí Růžového sadu je také trvalková zahrada Květnice, která je v sezóně přes den veřejnosti bezplatně přístupná. Je to ojedinělý fenomén ve veřejné zeleni, protože má své malé intimní kouzlo. Bohužel již zde neuvidíte tekoucí vodu v nádrži, která podmáčela zeď vojenského opevnění, na které Květnice stojí a neuvidíte zde malé sošky Vodníka a Rusalky, které do hladiny shlížely. Rusalka byla počátkem devadesátých let ukradena a Vodník byl pro jistotu převezen do depozitáře. Především Rusalka měla svůj pěkný bronzový zadek vyleštěný desítkami lidských dlaní, protože bylo opravdu těžké si jej nepoplácat.
V hlavní části Růžového sadu se nachází namalovaný labyrint. Vytvořila jej neznámá skupina nadšenců a zajímavostí je, že se jedná o poměrně zdařilou kopii labyrintu v gotické katedrále ve francouzském městě Chartres. Podobný labyrint jsem našel i na Vyšehradě. Přestože tento labyrint vznikl živelně, tak do tohoto prostoru patří.
Klidně můžete srovnat s originálem v Chartres.
Závěrem pár slov o petřínských zahradách:
Petřín je dnes především zelený ostrov uprostřed Prahy. Na rozdíl od Stromovky nebo Hvězdy se na tomto kopci nachází komplex zahrad, které já rád nazývám souzahradím. Zahrady vznikaly nezávisle v průběhu mnoha staletí a měly původně různé účely. První zahrady vznikly okolo Strahovského kláštera založeného ve 12. století a jako poslední pak Růžový sad na vlastním vrcholu kopce. Na Petříně vznikly zahrady patřící k šlechtickým sídlům, např. Lobkovická, Schönbornská a Vrtovská zahrada, zahrady klášterní – Seminářská a Strahovská, zahrada okolo dnešní restaurace Nebozízek, okolo petřínské rozhledny a Zahrada Kinských, založená na jižních stráních Petřína. Růžový sad je nejmladší zahradou založenou již jako veřejná zeleň ve třicátých letech minulého století na vlastním vrcholu Petřína a je tak prakticky jedinou zahradou Petřína ležící výhradně na rovině.
Tak vám přeji, ať na Petříně nezabloudíte a pokud ano, tak jen v labyrintu zamilovanosti.
Odkazy:
A+B+C – hlavní části Růžového sadu se záhony růží
D – trvalková zahrada Květnice
F – Štefánkova hvězdárna
E – horní + G dolní stanice lanové dráhy na Petříně
H – petřínská rozhledna
I – kaple Božího hrobu
J – zrcadlové bludiště na Petříně
K – labyrint, kopie labyrintu z katedrály v Chartres
Lanová dráha na Petřín – provozní doba
Petřínská rozhledna a další informace o Petříně
Katedrála Notre-Dame v Chartres a město Chartres na mapě