Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Fermiho hlučná samota - fotomatiné

13. 08. 2012 9:59:27
„Příliš hlučná samota“ – to je zase tedy námět na fotomatiné - říkal jsem si. Koho to napadá a jak se to dá vlastně fotit? Pokud hrabalovsky, tak asi ve sběrných surovinách. Až mě se zeptá někdo na nějaký námět, navrhnu pro legraci Fermiho paradox. A jsem zvědav, jak se s tím kdo vypořádá. Pak jsem se zamyslel a řekl si, že vlastně Fermiho paradox se dá použít i pro právě zvolený námět příliš hlučné samoty. A že to zkusím. Asi se nesejdu s velkým pochopením. Asi nic nevyhraji. Ale to nevadí, nesoutěžím pro výhru. A tak tady máte mou vlastní nehrabalovskou představu opravdu hlučné a opravdu značné Fermiho samoty.

Fermiho paradox je zjednodušeně řečeno zjevný rozpor mezi vysokou pravděpodobností existence mimozemských civilizací a tím, že není jakýkoliv důkaz o kontaktu s nimi. Vyslovil jej v roce 1950 významný italský fyzik Enrico Fermi, nositel Nobelovy ceny za fyziku z roku 1938. Při diskuzi s přáteli, snad v nějaké hospodě či kavárně, řekl známou větu, „Kde tedy všichni jsou?“ Na základě Fermiho paradoxu se dají pak vyslovit tři základní teorie – mimozemšťané nejsou, jsou, ale ke kontaktu nedošlo a jsou a ke kontaktu došlo. Ty se dále rozvíjí na spousty podružných hypotéz a teorií, proč ano, proč ne, které si částečně můžete přečíst tady, nebo v knize od Stephena Webba „Kde tedy všichni jsou“ vydané v roce 2007 nakladatelstvím Paseka.

Pro účely dnešního fotomatiné je podstatné, že si člověk při tomto čtení uvědomí, že tato naše planeta, celá naše sluneční soustava a nakonec i celá naše galaxie je jedinečné místo, které nám umožnilo vzniknout a vyvinout se do současné podoby. Každý z nás je unikátní a každé místečko na naší Zemi je naprosto úžasné. Ale zároveň všichni dohromady žijeme na obří samotě, dost hlučné a dost vzdálené všem jiným dalším samotám, pokud vůbec existují. Třeba je vesmír příliš malý na to, aby v něm mohly být dvě civilizace.

Tak vidíte, jak jsem se z toho vyvlékl. Protože cokoliv na této Zemi vyfotíte, můžete to považovat za samotu. Ale já jsem se rozhodl použít především své fotografie s námětem naší mateřské hvězdy, která je také při své cestě okolo obří černé díry ve středu naší galaxie opuštěná a osamělá a letí si se svou soustavou planet, z nichž právě na té třetí jsou tak skvělé podmínky pro život. Jiné fotografie zase jsou s nebem plné hvězd, které sice jsou jen předprahem skutečně hlubokého vesmíru, ale i tak jsou pro nás prakticky nedosažitelné. A nakonec fotky různých lomů světla v atmosféře a to vše spojené s náladou prázdného opuštěného prostoru, ať na souši, či na moři. Hru barev, světel a světelných efektů. Prostě toho, co se týká naší vesmírné samoty.

DSE_025938_20090411_183059_3.JPG

DSE_027118_20090627_044252_3.JPG

DSD_014121_20070519_230408_12.jpg

DSE_027390_20090630_044509_3.JPG

DSE_015865_20070819_211223_4.jpg

DSD_013538_20070408_222959_11.jpg

DSE_014979_20070628_203810_4.jpg

DSCN1972_2.JPG

DSD_013760_20070428_195125_3.jpg

DSE_019806_20080111_080712_3.JPG

Autor: Pavel Míka | pondělí 13.8.2012 9:59 | karma článku: 13.65 | přečteno: 968x

Další články blogera

Tato rubrika neobsahuje žádné články...

Další články z rubriky Fotoblogy

Jitka Štanclová

Okénkem do blogů...

...pomaloučku nakukuji. Uteklo to jako voda, těch pět let. Dneškem načínám svůj blog s číslem čtyři sta. A jak jinak, než cik cak vzpomínkami.

23.11.2017 v 14:20 | Karma článku: 14.13 | Přečteno: 148 | Diskuse

Jiří Stratil

Tři kapky

Potu, slzy a krve. Ta první vyrazila na čele, ta druhá zasvítila v oku a ta třetí bolavou překryla ránu.

23.11.2017 v 11:40 | Karma článku: 3.76 | Přečteno: 138 | Diskuse

Jiří Stratil

Jak nedostavět Staroměstské náměstí? III

Tím, že budeme neustále čekat na ještě lepší řešení, vždy s výmluvou, že každý předložený návrh je málo, neboť neuspokojuje zájmy a potřeby všech.

22.11.2017 v 12:43 | Karma článku: 4.21 | Přečteno: 140 | Diskuse

Jan Řeháček

Za devatero fotkami (Islandské silnice)

Fotit ubíhající krajinu přes čelní sklo auta je jako test pozornosti. Něco zajímavého se objeví na obzoru a vy musíte během dvou vteřin popadnout foťák a prásk. Ale fotky ze silnic mám přesto rád pro jejich sjednocující motiv.

22.11.2017 v 9:09 | Karma článku: 13.94 | Přečteno: 249 | Diskuse

Zdeněk Huspek

Říjnové cyklofotofoto

Vraťme se o měsíc zpátky, kdy podzim zářil v plné své kráse. Ten den jsem na kole a s foťákem zajel k rybníku U dubu, kam si chodí posedět rybáři...

21.11.2017 v 21:08 | Karma článku: 13.20 | Přečteno: 267 | Diskuse
Počet článků 48 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 2121
Dívám se na tento svět již přes pět desítek let a stále mnohému nerozumím. Bojím se, že už to tak zůstane – a mnohdy díkybohu. Zajímá mě leccos, co se děje v mém nejbližším okolí, tedy v kouli veliké třináct miliard světelných let.


Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.