Flasmob jako umělecké dílo

Odkazy na čtyři promakané flasmoby, tedy trochu recesivní zábavu, která ovšem, když se udělá dobře, může být považována i za umění. Můžete si třeba říkat, že je to bláznovina, ale flasmoby nikomu neškodí, spíše pobaví a překvapí. A to v dnešní době plné neradostí není zase tak málo.

Flash mob (často psáno i Flashmob) je blesková zábavná akce, při níž se náhle vyskytne vícero lidí v předem určený čas na předem určeném místě spojených jistou společnou myšlenku (stejné oblečení, chování apod.). Webster's New Millennium Dictionary of English definuje flash mob jako „skupinu lidí, kteří se organizují na internetu a rychle se shromažďují na veřejných místech, udělají něco bizarního a zmizí.“

Flasmob jsem nikdy neorganizoval, žádného jsem se nezúčastnil a dokonce jsem ani žádný nezažil na vlastní kůži coby nezúčastněný divák. Znám je jen z Internetu a z videí. Přesto mě jistým způsobem okouzlily. Především ty propracované. Flasmob může být třeba jen prosté setkání lidí, kteří něco neobvyklého provedou. Polštářovou bitvu, koulovačku na hlavním náměstí, štronzo (zkamenění) v hypermarketu či na Karlově mostě, nebo to, co se stalo včera v Praze, jízda metrem bez kalhot. Mě se ovšem líbí ty umělecké, které vyžadují plánování, choreografii, režii – prostě práci a sofistikovanou přípravu.

Flasmoby, na které v mém článku okazuji, mají několik společných znaků. Jsou vždy dobře nacvičené, mnohdy se za několikaminutovým vystoupením může skrývat hodiny a dny práce a přípravy. Pochopitelně se odehrávají na veřejném prostranství, často v nádražních halách. Asi pro dostatek místa, rovné podlahy a množství nahodilých diváků. Většinou je rozjíždí jedinec, který musí unést skutečnost, že v prvních vteřinách se ostatní neinformovaní lidé na něj dívají jako na blázna. Postupně se přidávají další účastníci, a jak sami uvidíte, můžou jich být nakonec stovky. Protože vše je zaranžováno jako náhodné setkání lidí, kteří tři až pět minut „jedou na stejné vlně“, na konci akce se všichni rozejdou, jako by se neznali. Možná to pak oslaví v nějaké předem dohodnuté hospodě, ale rozhodně ne v místě konání.

Flasmob je potřeba také zdokumentovat, protože vlastní akci shlédnou maximálně stovky lidí, ale na Internetu to pak mohou být i desítky milionů. Je jen dobré, pokud několik kamer snímá situaci z různých stran, úhlů a výšek. A důležité je snímat reakce běžných lidí, protože to je právě na flasmobech to zajímavé. Ale konec teorie, jdeme na věc:

Flasmob Haleluja

Skvěle profesionálně zazpívaný skupinový chorus v nějakém fast foodu snad v Bostnu. Přímo na místě bylo odhadem okolo 300 náhodných návštěvníků, na Internetu shlédlo toto video přes 36 milionů lidí. Mně se kromě celé akce líbil speciálně i jeden soprán.

Flasmob v nádražní hale v Antwerpách

Akce komerční belgické televize, proto zde taky nejspíš spolupracovalo vedení nádraží – hudba zní z nádražních lampionů. Tvůrci využili velice dobře dětský prvek a chytlavou hudbu, která je ze starého muzikálu, na západě nejspíše notoricky známém. Povedlo se zde strhnout některé lidi, kteří se přidávali nebo alespoň poskakovali okolo. Zajímavostí je, že vlastní nacvičení se odehrálo jen ve dvou zkouškách.

Flasmob v nádražní hale v Bruselu

Zajímavé zahájení, nádraží a jízdní kola, staří dobří Queeni, na konci opět jedno dítě s moc hezkým hlasem. Někde jsem našel záznam, jak se tento flasmob nacvičoval na daném místě okolo čtyř ráno.

Tady mi to nedá a dávám sem ještě jeden odkaz na jiné video s Queeny se stejnou skladbou a jinou akcí, která se bude líbit především mužské části čtenářů.

Flasmob na hlavním nádraží v Praze

Pochopitelně by neměl chybět český zástupce. Posuďte sami, jak je zdařilý. Také se někde dá najít záznam o nacvičování této akce v nějaké tělocvičně.

Pokud chcete vidět další flasmoby, jistě si je na netu najdete. Možná objevíte i lepší, než právě uvedené. Tak se hezky bavte.