Kdy vlastně začíná jaro?
V letošním roce jaro začalo přesně 20. března v 6 hodin, 14 minut středoevropského času (právě v tomto čase byl zveřejněn tento blog). Jedná o začátek astronomického jara, které nastane vždy ve chvíli jarní rovnodennosti. Existuje ještě jeden počátek jara, které můžeme nazvat kalendářním, úředním nebo možná dnes i církevním jarem. A to každoročně dne 21. března. Tento začátek jara je důležitý pro výpočet pohyblivého svátku Velikonoc.
21. březen byl ustanoven jako první jarní den na prvním církevním koncilu ve městě Nikaia v roce 325 za doby panování císaře Konstantina. Kromě jiných sporů totiž tento koncil řešil otázku, kdy se mají slavit Velikonoce a protože se různé odnože církve nemohly na tomto datu shodnout, udělal z nich nakonec svátek pohyblivý. Velikonoční neděle je ta, která připadne po prvním jarním úplňku. Počátek jara se zároveň svázalo s datem 21. března. A tak nejdříve může velikonoční neděle nastat 22. března, pokud v sobotu 21. března je úplněk (pomiňme nyní, že jde o tzv. církevní cyklický měsíc, který se sice blíží tomu skutečnému Měsíci, ale odchylky o den až dva zde být mohou).
V dnešní době ale více uznáváme astronomické počátky ročních dob, které jsou určovány přesnou polohou Slunce na obloze a říkáme jim rovnodennosti a slunovraty. Jaro začíná o jarní rovnodennosti, tedy ve chvíli, kdy je střed slunečního kotouče v tzv. jarním bodě. Je to průsečík dvou čar na obloze - roční dráhy Slunce skrz souhvězdí zvířetníku, tedy ekliptiky, a světového rovníku. Ekliptiku (tedy rovinu oběžné dráhy Země okolo Slunce) si můžeme představit jako desku stolu, v jejímž středu je Slunce a Země jej v této desce obíhá. Světový rovník si můžeme představit jako desku stolu vztyčenou donekonečna z pozemského rovníku kolmo do nebe. Obě desky se na obloze promítnou jako dvě čáry (chcete-li obruče), které svírají úhel, který je závislý na sklonu zemské osy vůči ekliptice. Tyto dvě obruče se protínají ve dvou protilehlých bodech na obloze, a pokud je v nich střed Slunce, nastávají jarní a podzimní rovnodennosti. Průsečíkům se říká jarní a podzimní bod. Rovnodennosti i slunovraty pochopitelně v průběhu let nenastávají ve stejném čase, posouvají se skoro o šest hodin a pak se díky přestupným rokům vrací, ale opět ne na úplně stejný čas. Na obrázku níže je vidět situace, která nastala dnes v 6:14 středoevropského času. Fialová čára je ekliptika, modrá je světový rovník. Slunce je právě v průsečíku čar, tedy v jarním bodě a tak je jarní rovnodennost a astronomický počátek jara. A doplňme, že Slunce vstupuje zároveň do znamení Berana.
Po zajímavost, jak tento okamžik vypadá v Praze. Slunce je těsně nad obzorem a vychází. Pro názornost jsem na obloze ponechal i obě „obruče“ – ekliptiku a světový rovník.
V době, kdy platil juliánský kalendář, se astronomické začátky jara a církevně určený první jarní den 21. března začaly rozcházet rychlostí jednoho dne za 128 let. Přestupné roky sice částečně vyrovnávaly tento posun, ale chyba byla příliš veliká. A tak první jarní den v 17. století byl až o deset dní později, než jarní rovnodennost a Velikonoce se posouvaly směrem k letnímu slunovratu. V roce 1582 nastoupila kalendářní reforma papeže Řehoře XIII a o ní si můžete přečíst v článku „Je opravdu každý čtvrtý rok přestupný?“ Pravoslavné církve dodnes juliánský kalendář uznávají a tak jejich první jarní den 21. března je ve 20. a 21. století posunut již o třináct dní a vychází tak v našem kalendáři na 3. dubna. Pravoslavné Velikonoce často připadají na jiný termín, než ty naše gregoriánské. Kromě posunu počátku jara v kalendáři je určení data Velikonoc v pravoslavné církvi ještě svázán s dalšími pravidly církevní povahy. Pokud vás tato problematika zajímá blíže, nastudovat jí můžete třeba na tomto odkazu, kde jsou i termíny, na které připadají Velikonoce v obou kalendářích.
Ani současný platný gregoriánský kalendář není bez vady. Chyba jednoho dne se ale nastřádá za více než tři tisíce let. O tom, jak se okamžik jarní rovnodennosti posouvá, ukazuje tento graf. Krásně je zde vidět, že roky 1900 a 2100 nejsou přestupné (okolo nich je osmiletá mezera mezi přestupnými roky) a jak se astronomické počátky jara vrací zpět k datu 21. března. Také z grafu poznáme, že rok 2011 byl posledním rokem v tomto století, kdy byla jarní rovnodennost ještě dne 21. března a že od roku 2048 se občas dočkáme (já osobně už asi ne) rovnodennosti již 19. března. Graf je platný pro středoevropský čas. Protože rovnodennost nastává v konkrétním jediném okamžiku na celém světě, v jiných časových pásmech mohou psát v tu chvíli jiné kalendářní datum. Na tomto velkém grafu najdeme časy jarních rovnodenností od roku 1500 do roku 2500. Zde je vidět gregoriánská kalendářní reforma (kdy se přeskočilo deset dní) a vliv osmileté mezery okolo kulatých letopočtů, které jsou násobky čísla 400.
Astronomické jaro tedy začalo dnes v šest hodin čtrnáct minut našeho času a kalendářní jaro pak po půlnoci v první vteřině dne 21. března 2012. 3. dubna nastane také jaro v juliánském kalendáři. My se můžeme ve všech případech těšit na teplejší počasí, na návrat léta a hlavně brzy již na velký jarní svátek - na Velikonoce.
Pavel Míka
Jen náznakem - fotomatiné
„Pouhým náznakem“ je opravdu velice hezký námět pro fotografování. Jen mě mrzí, že jsem v hektičnu prázdninových měsíců nenašel dost prostoru, abych vytvořil na toto téma speciální kolekci fotek. Nevadí, i ve svém archivu najdu to, co lze pro dané téma použít.
Pavel Míka
Otevřený dopis Neilu Amstrongovi
Bylo mi devět let a trávil jsem prázdniny s rodiči u jedné české přehradní nádrže, když jednoho rána přišel můj otec a řekl: „Tak už tam chodí.“ To člověk vaší nohou poprvé vystoupil ze své zemské kolébky a dotkl se jiného vesmírného tělesa. Váš Orel přistál v Moři Klidu a vy jste spolu s přítelem a kolegou Buzzem Aldrinem strávili přes dvě hodiny procházkou v té velkolepé pustině za tónů symfonie Z nového světa od Antonína Dvořáka.
Pavel Míka
Fermiho hlučná samota - fotomatiné
„Příliš hlučná samota“ – to je zase tedy námět na fotomatiné - říkal jsem si. Koho to napadá a jak se to dá vlastně fotit? Pokud hrabalovsky, tak asi ve sběrných surovinách. Až mě se zeptá někdo na nějaký námět, navrhnu pro legraci Fermiho paradox. A jsem zvědav, jak se s tím kdo vypořádá. Pak jsem se zamyslel a řekl si, že vlastně Fermiho paradox se dá použít i pro právě zvolený námět příliš hlučné samoty. A že to zkusím. Asi se nesejdu s velkým pochopením. Asi nic nevyhraji. Ale to nevadí, nesoutěžím pro výhru. A tak tady máte mou vlastní nehrabalovskou představu opravdu hlučné a opravdu značné Fermiho samoty.
Pavel Míka
Já blikám, ty blikáš, on nebliká
Již několik let pozoruji, jak se na našich silnicích zvětšuje nešvar nepoužívání směrových světel. Počet neblikajících aut je dnes takový, že se již nemůže jednat jen o sporadické zapomnění. Spíše mám dojem, že mnohdy jde o cílené jednání borců, kteří se nesnižují k něčemu tak pokořujícímu, jako je správné používání směrovek.
Pavel Míka
Rudolfovou štolou skrz naskrz
Fotoblog s komentářem o průchodu dodnes fungující technickou památkou z konce 16. století. A to rozhodně nikoliv suchou nohou. Právě dnes uplynulo 419 let od úplného proražení tohoto jedinečného, ale zároveň skrytého a nepřístupného hornického díla. Vy se do něj můžete podívat alespoň zprostředkovaně v tomto fotoblogu.
Další články autora |
Studentky rozrušila přednáška psycholožky, tři dívky skončily v nemocnici
Na kutnohorské střední škole zasahovali záchranáři kvůli skupině rozrušených studentek. Dívky...
Tři roky vězení. Soud Ferimu potvrdil trest za znásilnění, odvolání zamítl
Městský soud v Praze potvrdil tříletý trest bývalému poslanci Dominiku Ferimu. Za znásilnění a...
Takhle se mě dotýkal jen gynekolog. Fanynky PSG si stěžují na obtěžování
Mnoho žen si po úterním fotbalovém utkání mezi PSG a Barcelonou postěžovalo na obtěžování ze strany...
Školu neznaly, myly se v potoce. Živořící děti v Hluboké vysvobodili až strážníci
Otřesný případ odhalili strážníci z Hluboké nad Vltavou na Českobudějovicku. Při jedné z kontrol...
Rusové hlásí průlom fronty. Ukrajinská minela jim přihrála klíčové město
Premium Jako „den průlomů“ oslavují ruští vojenští blogeři pondělní události na doněcké frontě, kde se...
Ruské vojsko dobylo další ves, hlásí Moskva. Padnout měla Novobachmutivka
Sledujeme online Ruská vojska dobyla další vesnici v Doněcké oblasti na východě Ukrajiny, Novobachmutivku, uvedlo v...
KOMENTÁŘ: Trumpovy trampoty s potraty. Mohly by mu prohrát volby?
Premium Donald Trump rozjíždí prezidentskou kampaň a průzkumy říkají, že to bude souboj prsa na prsa s Joem...
U Votic se srazila tři auta, ženu záchranáři letecky transportovali do Prahy
U Votic na Benešovsku došlo k dopravní nehodě, havarovala zde tři osobní vozidla. Podle policie měl...
V Rakousku zemřel český turista, měl nehodu při jízdě na kajaku
Při sobotní nehodě na kajaku nedaleko rakouské obce Scheffau zemřel 36letý Čech, uvedla rakouská...
Prodej stavebního pozemku 1 172 m2
Oleksovice, okres Znojmo
2 342 828 Kč
- Počet článků 40
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 2841x