Jak a kdo určuje datum velikonoční neděle?

Velikonoce jako pohyblivý svátek ustanovil první církevní koncil v roce 325 v městě Nikaia, který přijal pravidla, díky nimž se dá vypočítat velikonoční neděle staletí a tisíciletí dopředu. Podívejme se nyní na tato pravidla a na trochu velikonoční statistky.

Základní pravidlo praví, že velikonoční neděle v daném roce je ta neděle, která nastane po prvním jarním úplňku. Astronomické jaro nastává ve chvíli, kdy střed slunečního kotouče se dostane do jarního bodu a tedy v okamžiku jarní rovnodennosti (více je v článku „Kdy vlastně začíná jaro?“). Jaro pro účely určení velikonoční neděle je ale „úředně“ posunuto vždy na 21. března. Také úplněk je administrativně určen a liší se od skutečného astronomického úplňku někdy až o dva dny. Administrativní úplněk se v cizojazyčných textech nazývá Paschal Full Moon. Na přednáškách astronomie jsem také slyšel užívat termín cyklický úplněk, pravděpodobně proto, že na jeho výpočtu se uplatňuje devatenáctiletý Mentonův cyklus. Více o Paschal Full Moon se dozvíte z článku v odkazu.

Nejdříve, kdy může nastat velikonoční neděle, je 22. března, pokud v sobotu 21. března nastane administrativní úplněk. Tato situace je velice vzácná a vyskytne se osmkrát za tisíc let. Naposledy to bylo v roce 1818 a příště tato situace nastane v roce 2285. V roce 2008 jsme ale na vlastní kůži zažili velikonoční neděli 23. března. I toto datum bývá ale vzácné, předtím k tomuto datu nastaly Velikonoce v roce 1913 a příště budou v roce 2160. Mezi další rané Velikonoce v relativně nejbližší době můžeme zařadit velikonoční neděli 25. března v letech 2035 a 2046, anebo velikonoční neděli 27. března v roce 2016.

Naopak v loňském roce 2011 byla velikonoční neděle na svém pozdním konci a to 24. dubna. Příště toto datum nastane až v roce 2095. Velikonoční neděle může nastat už jen o den později, tedy 25. dubna. Jde také o vzácné datum, naposledy to bylo v roce 1948, příště to bude v roce 2038 a poté až v roce 2190. Ještě vzácnější je ale termín 23. dubna, které se vyskytuje stejně jako 22. března jen osmkrát za tisíc let. Naposledy jsme jej zažili v miléniu 2000 a příště jej přivítáme v roce 2079. Existují ale jiné statistiky, které počítají četnost v průběhu pěti milionů sedm set tisíc let a zde se jako nejméně četný den ukazuje právě 22. březen, který v daném cyklu nastane 27550 krát. 25. duben pak 42000 krát. A naopak nejčetnější je 19. duben s počtem velikonočních nedělí 220400 krát. Pokud se chcete procvičit ve statistice, tuto a další tabulku o Velikonocích najdete zde.

V roce 2019 nás čeká ale jiná záležitost, tzv. velikonoční paradoxie. Je to rozdíl mezi astronomickou skutečností a administrativně určenými okolnostmi. Jednoduše řečeno, velikonoční neděle se v tom roce zpozdí o 28 dní, než by původně měla být. Jarní rovnodennost a začátek astronomického jara nastane ten rok 20. března ve 21.58. Astronomický úplněk pak ve čtvrtek 21. března v 1 hodinu 42 minut. Velikonoční nedělí by tak měl být den 24. března. To se ale nestane, protože první jarní administrativní úplněk (Paschal Full Moon) bude až ve čtvrtek 18. dubna a velikonoční neděle pak až 21. dubna 2019. K této situaci občas dochází, před rokem 2019 to byl rok 1974 a po něm to bude rok 2038. Také tabulku velikonoční paradoxie najdete na již dříve uvedeném odkazu.

V případě, že si chcete pohrát se statistikou Velikonoc, tak kromě uvedených odkazů je možné se podívat i na další tabulky, např. na velikonoční neděle od roku 1583 do roku 9999. To je pro běžnou potřebu předpokládám dostatečné. Rozdíl mezi katolickými (a gregoriánským kalendářem se řídícími) a pravoslavnými (a juliánským kalendářem se řídícími) Velikonocemi najdete zase zde. Z přehledu vyplývá, že většinou pravoslavné Velikonoce nastávají později, než ty naše, ale jsou roky, kdy se sejdou. O prvním nikajském koncilu, který přijal pravidla o určování termínu velikonoční neděle, se dočtete zde. Pohyblivost tohoto svátku byla vlastně přijata jako kompromis, protože se různé skupiny církve tehdy nemohly dohodnout na termínu Kristova vzkříšení. Takto tento svátek rotuje v rozmezí 35 kalendářních dní, kdy k této události mělo dojít. A tak jsou roky, kdy to slavíme opravdu přesně (je to asi jako s těmi nejpřesnějšími hodinkami. To jsou ty, které stojí. Dvakrát denně ukazují správný čas).

V každém případě máme letošní velikonoční neděli 8. dubna, tedy prakticky v poločase třiceti pěti denního rozmezí. Bohužel se ukazuje, že co se počasí týče, bylo by letos lepší, kdyby byly Velikonoce vyšly na své brzké březnové dny. Nenechme se ale otrávit počasím, Velikonoce jsou významný svátek a tak si jej užijme, ať už je slavíme v kostele, s pomlázkou v ruce, nebo jen jako prodloužený víkend. Na další se pak můžeme těšit příští rok, kdy velikonoční neděle připadne na 31. března 2013.